Eryngium planum L. - máčka plocholistá

Syn.: Eryngium amethystinum auct., non L.

Čeleď: Apiaceae - miříkovité

Status: C1, §1

Popis: Bylina vysoká 30-100 cm, s hluboce větveným kořenem. Lodyha v horní části větvená, namodralá nebo ocelově modrá. Přízemní listy celistvé, čepel eliptická, někdy na bázi vytvářející laloky, nestejně zubatá; řapík kratší než čepel. Květenstvím je elipsoidní hlávka, květy velmi drobné, s namodralými korunními lístky. Plodem jsou drobná světle hnědá merikarpia.

Možná záměna: Na našem území zaměnitelný s běžným zástupcem máčkou ladní (Eryngium campestre), která má spodní listy na lodyze zpeřené, lodyha je zbarvená zeleně, korunní lístky jsou bělavě zelené, listeny v hlávce jsou výrazně delší než květy.

Rozšíření: Druh s kontinentálním euro-asijským areálem, který na západ proniká pouze do střední Evropy, dále na východ se vyskytuje na Ukrajině, v jižních částech evropského Ruska, na Kavkaze, ve střední Asii, na Sibiři, v Číně až po pohoří Kašmír. Byl druhotně zavlečen do řady zemí západní Evropy a rovněž do Severní Ameriky, snadno zplaňuje.

V České republice je přirozený výskyt omezen pouze na planární a kolinní polohy jihomoravského termofytika, resp. na úvalové oblasti a JZ část Bílých Karpat. Ovšem zplaňující ze zahrad či jinak introdukovaný je znám z řady míst střední, severní Moravy a Čech.

Ekologie: Druh výslunných a výhřevných stanovišť, především rostoucí na pastvinách, při okrajích lesů, křovinatých lemů a cest. Obsazuje i řadu druhotných, antropicky ovlivněných stanovišť. V centru svého areálu je typickou součástí zonální stepní vegetace. Preferuje kyselejší substráty, často písčité půdy. Součást typické vegetace kyselých písků sv. Corynephorion canescentis a Koelerion glaucae.

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení v letních měsících.

Význam: Významný kontinentální prvek v české květeně, dekorativní bylina, často pěstována.

Ochrana a ohrožení: Máčka plocholistá je druhem zvláště chráněným, vedeným mezi kriticky ohroženými taxony. Stejný status ohrožení ji náleží i v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin. Většina lokalit jejích výskytu není územně chráněna.

Literatura:

Tomšovic P. (1997): Eryngium L. – máčka. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 427–428, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!