Erax barbatus - roupec

5. 4. 2011 vytvořil

Erax barbatus Scopoli, 1763 – roupec  

Syn.: Protophanes punctatus Meigen, 1804; Erax punctatus (Meigen 1804)

Čeleď: Asilidae – roupcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velikost těla je 10–18 mm. Poměrně robustní druh s dlouhým a hustým ochlupením. Bradka štětin na hlavě je složená z černých a bílých chlupů. Na okrajích zadečkových článků (tergitů) jsou shora přítomny silné štětinky (u jiných druhů zase chybí), tyto články jsou pokryty šedými šupinkami. Štít je pokryt dlouhými štětinkami. Křídla nejsou čirá, ale jsou pokrytá tmavými skvrnkami. Končetiny jsou pokryté černými štětinkami s dlouhým, bílým ochlupením. Přední a prostřední holeně jsou skoro celé červené, stejně jako stehna z horní části. Zadní nohy a chodidla jsou víceméně černé.

 

Možná záměna: S jinými druhy roupců (Asilidae), nápadným znakem jsou křídla, která nejsou čirá a působí zakaleně. Štít je pokryt dlouhými štětinkami po celé své délce (i před příčným švem), na okraji štítku je 5–8 štětin. Často se dá tento druh poznat i dle období letu, jelikož je prvním druhem roupce, kterého lze na jaře zahlédnout (již v březnu či dubnu), většina druhů létá až koncem května a později.

 

Rozšíření: Především střední, jižní a východní Evropa. Od Španělska přes Francii, Nizozemsko, Belgii, Itálii do střední Evropy (Švýcarsko, Německo, Polsko, Rakousko, ČR a Slovensko), také v jižním Švédsku. Dále směrem na jich v bývalé Jugoslávii, Rumunsku, Bulharsku, Řecku a Turecku. Východně přes Ukrajinu do Ruska.

 

V ČR rozšířen lokálně po celém území v teplých oblastech.

 

Biologie a ekologie: Jeden z prvních jarních druhů roupců, který lze pozorovat již v dubnu, příp. výjimečně v březnu, zatímco podobně vypadající druhy (např. rod Machimus) se vyskytují až v létě. Dospělci pouze do května s maximem v dubnu. Je teplomilným stepním druhem, který usedá na suché traviny a různá vyvýšená místa. Larvy se vyvíjejí v zemi.

 

 

Literatura:

 

Doskočil J. & Chvála M. (1977): Roupcovití - Asilidae. Pp. 167–171. In: Doskočil J. (ed.): Klíč zvířeny ČSSR, díl V. Dvoukřídlí. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 376 pp.