Equisetum hyemale – přeslička zimní
Syn.: Hippochaete hyemalis (L.) Bruhin
Čeleď: Equisetaceae – přesličkovité
Status: EN, §S
Popis: Přeslička s přezimujícími, přímými, nevětvenými, drsnými lodyhami vysokými až 100 cm, širokými 3–8 mm. Střední dutina zabírá značnou část průměru lodyhy, sklerenchym zasahuje pod žebry až k cévním svazkům. Pochvy válcovité, k lodyze přitisklé, na dolním a horním okraji s příčným černým pruhem; zuby opadávají, proto se pochvy jeví bez zubů. Výtrusnicový klas elipsoidní, hrotitý.
Možná záměna: Podobná je zejména přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), která má zuby na pochvách s úzkým černým pruhem, lodyhy široké pouze do 3 mm a dutina zabírá zhruba polovinu průměru lodyhy. Rovněž byli zaznamenáni kříženci s přesličkou větevnatou (E. ramossisima). Kříženec se od přesličky zimní poznává na základě světlejší barvy lodyh, které obvykle nepřezimují, úzce nálevkovitých pochev, které jsou až 2krát delší než široké.
Rozšíření: Euroasijský druh rostoucí téměř po celé Evropě s areálem zasahujícím až do asijského pohoří Altaj. V rámci areálu se vylišují různé poddruhy známé ze Severní Ameriky a Dálného východu.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně v termofytiku a v mezofytiku, ještě méně častěji ve vyšších polohách oreofytika. Druh je znám zejména z kaňonovitých údolí řek, z Brněnska, jv. Moravy, Kokořínska a spíše jen na izolovaných lokalitách různě po republice.
Ekologie: Druh je vázán zejména na břehy vodotečí ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, nevyhýbá se ani vlhkých příkopům podél cest. Preferuje spíše bazické podklady.
Hemikryptofyt s fenologickým optimem od května do září.
Ochrana a ohrožení: Přeslička zimní je v současnosti řazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. Jako ohrožený druh je vedená v Červeném seznamu cévnatých rostlin. Potenciálním ohrožením je možná regulace řek či mechanické poškození lokalit třeba při těžbě. Za dobrých podmínek však druh dokáže vytvářet rozsáhlé a vitální porosty.
Poznámka: Oblíbená okrasná přeslička často využívaná např. v japonských zahradách.
Literatura:
Des Marais D. L., et al. (2003): Phylogenetic Relationships and Evolution of Extant Horsetails, Equisetum, Based on Chloroplast DNA Sequence Data (rbcL and trnL‐F). – International Journal of Plant Sciencec, 164/5: 737-751.
Hrouda L. (1997): Hippochaete Milde In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1, 2. vydání, Academia, Praha, 207-211.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!