Entomophaga grylli (Fresen.) A. Batko – hmyzomorka

Syn.: Conidiobolus grylli (Fresen.) Remaud. & S. Keller; Empusa grylli (Fresen.) Sacc.; Entomophthora grylli Fresen.

Čeleď: Entomophthoraceae – hmyzomorkovité

Status: běžný druh

Popis: Endoparazitická patogenní houba z čeledi hmyzomorkovitých, která napadá saranče. Jejím typickým projevem je mrtvolka saranče, držící se na vegetaci (stébla trávy, vyšší části bylin). Mrtvé tělo oběti postupně obrůstá mikroskopickými plodnicemi, při silném napadení se nakonec jeví jako zplesnivělé.

Rozšíření: Celosvětové. Vyskytuje se v několika patotypech.

V ČR plošně rozšířena, hojně zejména na vlhkých loukách nebo během deštivého léta.

Biologie a ekologie: Napadá saranče (Acrididae). Napadení jedinci mají tendenci lézt na vyvýšená místa (nejčastěji vrcholky bylin nebo stébla trav), kde se pevně zachytí a v této poloze uhynou. Z mrtvoly sarančete, křečovitě se držící na vegetaci, poté vyrůstají drobné plodničky (konkrétně v místech mezi jednotlivými tělními články). Plodničky produkují výtrusy (konidia), které se z vyvýšeného místa účinně šíří do okolí prostřednictvím větru. Této patogenní houbě se nejlépe daří za vlhkého teplého počasí – za vlhka totiž výtrusy nejlépe ulpívají na sarančích a díky vyšší teplotě dokážou rychleji prorůst kutikulou. Uvnitř hostitele pak probíhá růst houby. Infekce probíhá rychle – od vyklíčení výtrusů po úhyn saranče uplyne přibližně týden. Konidia (nepohlavní výtrusy) se dobře šíří do širokého okolí a umožňují několikanásobné infekce během sezóny. Kromě nich se v mrtvém těle napadené saranče tvoří také pohlavní dormantní spory, které se dostávají do půdy z mrtvolky, která po čase spadne na zem a rozloží se. V půdě přezimují, na jaře vyklíčí a vyprodukují další výtrusy, které jsou vypuzeny z půdy a infikují nové hostitele.

Význam: Tato patogenní houba hraje důležitou roli v přirozené regulaci masových přemnožení sarančí v některých travinných ekosystémech. V Severní Americe a v Austrálii je studována jako potenciální prostředek pro biologickou kontrolu sarančí, které v těchto zemích způsobují nemalé zemědělské škody. Praktické pokusy však zatím nebyly příliš úspěšné, mimo jiné kvůli problémům s hromadnou produkcí a kvůli silné závislosti šíření houby na počasí.

Literatura:

Bidochka M.J., Walsh S.R., Ramos M.E., Leger R.J., Silver J.C., Roberts D.W. (1995): Pathotypes in the Entomophaga grylli species complex of grasshopper pathogens differentiated with random amplification of polymorphic DNA and cloned-DNA probes. Applied and Environmental Microbiology. 61: 556–560.

Capinera J.L. (2008): Encyclopedia of Entomology. Springer Science & Business Media, s. 1230–1231.

Ingrisch S., Köhler G. (1998): Die Heuschrecken Mitteleuropas. Westarp Wissenschaften, Magdeburg, s. 195–196.

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!