Emberiza citrinella Linnaeus, 1758 – strnad obecný

Řád: Passeriformes – pěvci, čeleď: Emberizidae – strnadovití

Status: běžný druh, BERN

Popis: Strnad obecný je velký asi jako vrabec, dospělý jedinec dorůstá do velikosti 15–17 cm. Vyniká dlouhým ocasem, výraznými žlutými prvky v opeření a rudohnědým až rezavým kostřcem, který je bez kresby. Hřbet a tělo je olivově hnědé s výrazným černým čárkováním. Vnější ocasní pera mají nápadné bílé okraje. Během jarní a letní sezóny má samec celou hlavu svítivě citrónově žlutou s tmavou kresbou. Spodina těla je také převážně žlutá, na prsou rezavě hnědá s podélným skvrněním. Během zimy je nápadné žluté zbarvení mnohem méně výrazné. Samice je méně nápadná ve zbarvení, šedavozelená s čárkovaným temenem. Hlava samice je po stranách šedozelená bez žlutého zbarvení. Zpěv strnada obecného můžeme zaslechnout ještě během zimy (přibližně od poloviny ledna) a během jara i léta. Nejintenzivněji zpívá z jara (březen), pak na přelomu května a června a také červenci, později jen zřídka, vždy ráno a k večeru silněji. K poslechnutí zde. U strnadů se setkáváme s vytvářením nářečí ve zpěvu. V ČR proběhlo sledování zpěvu strnadů a byla sestavena mapa nářečí, na které si můžete ověřit, jak zpívají strnadi z vašeho okolí (rozlišujeme až 15 dialektů).

Možná záměna: Díky typickému zbarvení a relativní četnosti není záměna příliš pravděpodobná. Nicméně nejsnáze lze zaměnit samice strnada obecného za jiné podobné samice strnadů žijících u nás. Rovněž mláďata a mladí, ještě nevybarvení, jedinci mohou zaměněny za ostatní druhy.

Rozšíření: Strnad obecný je Eurasijským druhem pěvce. Vyskytuje se od Norska a severního Španělska na západě až po jezero Bajkal v Rusku na východě. Úspěšná introdukce proběhla v 19. století z Velké Británie na Nový Zéland. Na většině území se vyskytuje celoročně, pouze populace ze severu a východu areálu jsou tažní.

V ČR jde o běžného a hojně se vyskytujícího pěvce. Hnízdí od nížin do hor (až do 1450 m n. m. – Luční bouda v Krkonoších nebo Praděd v Jeseníkách).

Biologie a ekologie: Nejhojněji se strnad obecný vyskytuje v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení. Zde preferuje suchá a prosluněná místa s bohatou vegetací a přirozenou mozaikou krajiny. Obývá také okraje lesů a málo zapojené lesní porosty, průseky, paseky, okraje cest nebo opuštěné vinohrady a remízky. Vyhýbá se hustým lesním komplexům, mokřadům a městským aglomeracím. V zimě se často zdržuje na polích, strništích nebo v zahradách. Hnízdění probíhá od dubna do srpna, a to 2–3× ročně. Hnízdění probíhá jednotlivě, teritoriálně a monogamně. Po rozpadu zimních hejn nejprve samci obsazují teritoria a posléze dochází k tvorbě párů. Hnízdo na zemi nebo těsně nad zemí staví pouze samice, z pravidla bývá dobře ukryto. Ve snůšce je 3–5 vajec, na kterých sedí samice a výjimečně i samec, a to 12–14 dní. Mláďata krmí oba rodiče. Během dalších dvou týdnů opouštějí mláďata hnízdo a za další dva týdny už jsou plně samostatná. Potrava strnada obecného je různorodá. V době hnízdění se živí nejrůznějšími bezobratlými, převažují brouci, housenky a rovnokřídlí. Po zbytek roku však převažují v potravě semena trav a obilovin, ale i dalších bylin, keřů i stromů. Potravu vyhledává téměř výhradně na zemi.

Literatura:

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.

Šťastný K., Hudec K. a kol. (2011): Ptáci III/2 - Fauna ČR, svazek 30/2. Academia - Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!