Dryopteris carthusiana (Vill.) H. P. Fuchs – kapraď osténkatá

Syn.: Polypodium carthusianum Vill., P. spinulosum O. F. Mueller, non Burm., Aspidium spinulosum (O. F. Mueller) Swartz, Polystichum spinulosum Roth, Dryopteris spinulosa (O. F. Mueller) Watt

Čeleď: Dryopteridaceae – kapraďovité

Status: běžný druh

Popis: Řídce trsnatá kapradina s hustě plevinatým oddenkem. Listy stejnotvaré, přezimující, dlouhé do 80 cm, přímé, tuhé, nežláznaté, světle zelené; čepel v obrysu kopinatá, 2-4× delší než široká. Hlavní vřeteno roztroušeně plevinaté; pleviny jednobarvé, světle hnědé. Báze lístků při hlavním vřetenu zelená; okraje lístků dlouze ostnitě zubaté. Výtrusnicové kupky kryté lysou, nežláznatou ostěrou. Výtrusy normálně vyvinuté, tmavohnědé.

Možná záměna: Rod kapraď je obecně náročný na determinaci. Habituelně nejpodobnější kapradi osténkaté je velmi vzácná kapraď tuhá (Dryopteris remota), která má žláznaté ostěry, často abortované výtrusy, okraje lístků krátce zašpičatělé, bázi lístků fialovou a dvoubarevné pleviny. Záměna je rovněž možná s kapradí podobnou (D. expansa) nebo kapradí rozloženou (D. dilatata).

Rozšíření: Kapraď osténkatá má rozsáhlý areál zahrnující mírný pás Euroasie a východní a střední část Severní Ameriky. V Evropě neroste jen v nejjižnějších oblastech, vzácně se vyskytuje např. v Panonské nížině.

V České republice je rozšířena hojně na většině území, především v nižších a středních polohách, ale je známa i z vysokých poloh Krkonoš.

Ekologie: Druh preferuje stinné, vlhké, humózní, listnaté (bučiny, lužní) lesy, křoviny, skeletnaté svahy, břehy vodotečí.

Hemikryptofyt s fenologickým optimem od července do září.

Literatura:

Ekrt L., Lepší M. et al. (2007): Dryopteris remota rediscovered for the flora of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 79: 69-82.

Chrtek J. sen. (1997): Dryopteris Adanson – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1, 2. vydání, Academia, Praha, 262-272.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!