Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Sphingidae – lišajovití
Status: běžný druh
Popis: Rozpětí křídel 50-70 mm. Délka těla 30-45 mm. Zbarvení těla je žlutorůžové s růžovým pruhem na zadečku. Tykadla jsou bílá. Přední křídla růžové se světlým šikmým pruhem a žlutými znaky. Zadní křídla s tmavou vnitřní částí. Housenka je robustní obvykle tmavě hnědá nebo světle zelená s dvěma páry skvrn připomínající oči a se skvrněným vzorem.
Možná záměna: Záměna je u nás možná s lišajem kyprejovým (D. porcellus). Ten je však menší, má vykrojené přední křídlo, jednobarevný zadeček a jiné zbarvení zadních křídel.
Rozšíření: Palearktický druh – téměř celá Evropa (s výjimkou Skandinávie), mírný a subtropický pás pevninské Asie a Japonsko.
V ČR roztroušeně po celém území, zejména v nižších a středních polohách.
Biologie a ekologie: Tento lišaj se vyskytuje na různých biotopech, jako jsou listnaté lesy, břehové porosty řek, vřesoviště, stepi, ale i parky a zahrady. Létá od soumraku do pozdní noci, kdy vyhledává kvetoucí byliny a keře a dlouhým sosákem (podobně jako kolibřík) saje nektar. Imaga se vyskytují od května do července. Housenka se živí vrbkou úzkolistou, vrbovkami, netýkavkami nebo svízeli, vzácně i jinými bylinami. Housenky se vyskytují od června do srpna. Aktivní jsou zejména v noci. Při vyrušení zatáhne hlavu a zvětší přední část těla a zvýrazní tak výstražnou kresbu ok. Přezimuje jako kukla v zemi.
Literatura:
Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!