Cygnus olor - labuť velká

29. 6. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Cygnus olor (J. F. Gmelin, 1789) - labuť velká

Řád: Anseriformes - vrubozobí

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla (s krkem) až 160 cm, rozpětí křídel až 240 cm. Dospělý pták dosahuje hmotnosti až 12 kg a řadí se tak mezi nejtěžší létající ptáky. Labuť velká má mohutné tělo s dlouhým krkem. Zobák je oranžový až červený s černou špičkou. U kořene zobáku je černý kožovitý lem, který zasahuje až k oku a nad zobákem, kde zvláště u samců vytváří hrbol. Zobák u mláďat je černý, postupně se vybarvuje. Labuť velká má bílé opeření. Mláďata mají prach ové i první peří šedé a to jim zůstává až do prvního přepeření. Nohy jsou černé s širokými plovacími blánami. Samci jsou o něco robustnější než samice, samec má větší kožovitý hrbol nad zobákem.

 

Možná záměna: S labutí zpěvnou (Cygnus cygnus) - ta má zobák černý se žlutou klínovitou skvrnou, která zasahuje až za nozdry, u nás vzácně protahuje a zimuje. Také s labutí malou (Cygnus columbianus) - menší než předcházející druhy, žlutá skvrna na zobáku nezasahuje za nozdry, nebo jen krátce. U nás velmi vzácně zimuje.

 

Rozšíření: Témeř celá Evropa - původní druh, jinde byla vysazena (Austrálie, USA).

 

V ČR běžný, známý pták. U nás hnízdí do 700 m n. m.

 

Biologie a ekologie: Biotopem výskytu jsou velké i menší vodní plochy, zejména stojaté nebo mírně tekoucí vody. Hnízdí na březích větších rybníků a jezer, ale také na vodních plochách v parcích. Labuť velká je mohutný, těžký pták. Přesto poměrně dobře létá. Labutě při letu vydávají zvláštní rytmický tón, který vzniká máváním křídel. Při letu je krk labutě natažen dopředu. Hlasově se neprojevuje, jen v ohrožení k zastrašení používá syčení. Labuť velká žije v párech, tok začíná koncem zimy. Od konce března do června si labuť staví na zemi na břehu, vždy blízko vody velké hnízdo z vegetace a větviček. Hnízdo ještě vystýlá prachovým peřím. Klade až 8 vajec, hnízdí 1x ročně. Vejce jsou šedozelená. Zatímco samice sedí na vejcích, samec je v blízkosti a hlídá. V době hnízdění jsou labutě agresivní a hlídají si své teritorium. Inkubace vajec trvá okolo 30 dní. Mláďata rychle rostou. Jsou pokryta šedým prachovým peřím. Na vodě se často ukrývají mezi křídly rodičů. Labutě jsou býložravci, živí se vodními rostlinami, pobřežní vegetací, trávou.  Ve městech a parcích jsou často přikrmovány. Někdy se "pasou" i na polích. V našich podmínkách labutě i zimují.

 

Hlas: Labutě se ozývají poměrně zřídka. JEden z mála hlasových projevů, kterým labutě upozorní na svou přítomnost je mechanická rezonance letek v letu či tlučení křídly o vodní hladinu při vzletu (odkaz zde). Další z hlasů je zastrašování predátorů nejčastěji samce v době, kdy dospělí ptáci vodí vyvedená nevzletná mláďata (syčení) a žadonění mláďat (pískání, odkaz na oba hlasy zde). 

 

Ochrana, význam: Dříve vzácnější, dnes běžný pták, populace na vzestupu. Nehrozí ohrožení, v součastné době je v ČR okolo 500 párů.

 

 

Literatura:

 

Hudec K., Černý W. a kol. (1972): Fauna ČSSR, svazek 19, Ptáci 1. - Academia, Praha.