Cuscuta approximata - kokotice žlutavá

16. 12. 2021 vytvořil Václav Dvořák

Cuscuta approximata Bab. – kokotice žlutavá

Syn.: Cuscuta urceolata Kuntze; C. cupulata Engelm.

Čeleď: Convolvulaceae – svlačcovité

Status: CR

 

Popis: Bylina s větvenými, bělavými až žlutavými, hladkými lodyhami. Květenství jsou hustá, kulovitá, složená až ze 14 přisedlých nebo velmi krátce stopkatých květů. Květy 4 –5 četné, bílé až žlutavé; kalich zlatě až hnědě žlutý, lesklý, dosahující délky korunní trubky; kališní cípy nápadně síťnatě žilnaté, na vrcholu zúžené v bělavou, masitou špičku. Tyčinky vyčnívající z korunní trubky; blizna válcovitá. Plodem jsou kulovité, na vrcholu mírně zploštělé tobolky, obsahující hnědá semena.

 

Možná záměna: Na našem území poměrně snadno rozpoznatelný druh dle žlutavě hnědých, síťnatých kalichů, kališních cípů s nasazenou špičkou a také žlutavých lodyh. Kokotice povázka (Cuscuta epithymum) má lodyhy v odstínech nachové, kalichy bez výrazného síťování, kališní cípy bez nasazené špičky.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým, převážně euroasijským areálem, který se rozpíná od Iberského poloostrova až po Himálaje a západní Čínu. Omezeně zasahuje též do sz. Afriky a Makaronésie. V Evropě roste převážně v mediteránní oblasti jižní Evropy, na sever zasahuje do středního Německa a na jižní Moravu. Jako nepůvodní druh je veden v Severní Americe.

 

V České republice je výskyt tohoto druhu omezen pouze na jižní Moravu, kde byl doposud doložen ze dvou lokalit – z Pouzdřanských kopců a širšího okolí Pálavy. Přestože je na našem území znám z nížin, jinde v rámci areálu byl doložen i v horských polohách.

 

Ekologie: Obligátní parazit vyskytující se na výslunných travnatých a křovinatých stráních. Parazituje na poměrně širokém spektru rostlin, především však na zástupcích z čeledi bobovité (Fabaceae). Častými hostiteli jsou kručinka barvířská (Genista tinctoria), kručinka chlupatá (Genista pilosa), čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), ale druh byl doložen také na šťovíku menším (Rumex acetosella), radyku prutnatém (Chondrilla juncea), jetelech (Trifolium spp.), ad. Tato kokotice je rovněž významným hospodářským škůdcem na tolici vojtěšce (Medicago sativa).

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Kokotice žlutavá není vedena jako zvláště chráněný druh, v Červeném seznamu je aktuálně řazena mezi druhy kriticky ohrožené (CR), ještě v roce 2020 byla považována v naší přírodě za nezvěstnou, jelikož na své historické lokalitě u Pouzdřan nebyla dlouhodobě potvrzena. Zákonná ochrana jednoletých terofytů je vždy obtížná, spočívá především v územní ochraně lokalit, tak tomu je i v případě kokotice žlutavé. Botanikové dlouhodobě předpokládají nové nálezy tohoto druhu, jelikož na jižní Moravě je řada lokalit s vhodnými podmínkami a především s výskytem hostitelských druhů této parazitické rostliny.

 

Taxonomická poznámka: Kokotice žlutavá má v rámci svého širokého areálu doposud neuspokojivě vyřešenou taxonomickou otázku. Obecně jsou rozlišovány dva poddruhy, přičemž z našeho území je udáván nominátní poddruh. Z východní části Mediteránu (Balkánského poloostrova a z Malé Asie) je známa subsp. macranthera, která se vyznačuje většími proporcemi kališních cípů a jejich masitých špiček, delšími tyčinkami a prašníky a rovněž preferencí statnějších, dřevnatějících hostitelských rostlin z čeledi bobovité.

 

 

Literatura:

 

Baráth K. & Csiky J. (2012): Host range and host choice of Cuscuta species in Hungary. – Acta Botanica Croatica, 71(2): 215–227.

 

García M. A. & Martín M. P. (2007): Phylogeny of Cuscuta subgenus Cuscuta (Convolvulaceae) Based on nrDNA ITS and Chloroplast trnL Intron Sequences. – Systematic Botany, 32(4): 899–916.

 

Chrtek J. sen. (2000): Cuscuta L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 174–178.

 

Rhui-cheng F., Musselman L. J. & Plitmann U. (2012): 20. Cuscuta L. – Flora of China, 16: 322–325.