Crocus vernus (L.) Hill – šafrán bělokvětý (jarní)
Syn.: Crocus sativus var. vernus L., Crocus albiflorus Kit. ex Schult., Crocus vernus subsp. albiflorus (Kit. ex Schult.) Ces., Crocus heuffelianus subsp. albiflorus (Kit. ex Schult.) Nyman, Crocus vernus var. albiflorus (Kit. ex Schult.) Herb.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Status: C2, §2

Popis: Vytrvalé byliny se zploštěle kulovitou hlízou (cibulí) obalenou hnědavými zbytky listových pochev. Listy jsou čárkovité, kožovité, lysé, tmavě zelené, na líci s bělavým pruhem, obvykle nepřesahující vrchol květu. Květy, vyrůstající z hlízy obvykle po jednom, jsou alespoň do poloviny srostlé v okvětní trubku a na konci nálevkovitě rozšířené. Okvětní lístky jsou obvykle bílé nebo ve spodní polovině s podélnými fialovými proužky, vzácněji celé narůžovělé nebo nafialovělé (především na východní Moravě). Čnělka je tmavě žlutá nebo oranžová, na konci rozšířená ve tři rozeklaná bliznová ramena, vždy kratší než oranžové prašníky. Plodem je elipsoidní tobolka.

Možná záměna: Od podobného šafránu karpatského (Crocus heuffelianus) se liší tyčinkami převyšujícími bliznu, nižším vzrůstem a také absencí nápadné srdčité skvrny na okvětních lístcích.

Rozšíření: Druh s centrem areálu rozšíření v Alpách odkud zasahuje na jihovýchod do Dinarid, na západ do Pyrenejí a na sever do Střední Evropy.

V ČR se vyskytuje na Šumavě, v Novohradských horách, na Valašsku v okolí Lačnova a v Krkonoších. O původnosti tohoto druhu na našem území se vedou dlouholeté spory, nicméně výskyty v těchto územích jsou obvykle považovány za víceméně původní. Druh byl vysazen na řadě dalších lokalit, např. u Slunečné na Českolipsku nebo u Malé Skály v Českém ráji.

Ekologie: Šafrán bělokvětý roste na horských a podhorských loukách a pastvinách, na hlubokých, hlinitých, živinami bohatých půdách.

Geofyt, který kvete v březnu a dubnu.

Ohrožení a ochrana: Druh je ohrožen především opuštěním tradičního způsobu obhospodařování podhorských luk. Stejně jako šafrán karpatský je chráněn zákonem jako silně ohrožený. V Červeném seznamu je i přes pochybnosti o jeho původnosti na našem území veden v kategorii silně ohrožený. Většina jeho populací, které jsou považovány za původní, je chráněna také územně, např. PP Lačnov, PP Smolinka, PP Vyšný-Křišťanov.

Taxonomická poznámka: Okruh šafránu bělokvětého je taxonomicky velmi složitý především kvůli nedostatku morfologických znaků, časté přítomnosti polyploidie a hybridizaci. Šafrán bělokvětý v úzkém pojetí je diploidní druh s 8 chromozomy a k tomuto taxonu lze zařadit všechny rostliny vyskytující se v Alpách, ale i na našem území.
Analýza herbářových položek a popisů jednotlivých taxonů provedená italskými botaniky v roce 2013 ukázala, že druhu, který je dlouhodobě nazýván Crocus albiflorus, náleží starší jméno C. vernus. Naopak rostliny označované původně jako C. vernus by se správně měly nazývat C. neapolitanus.

Literatura:

Chrtek J. (2010): Crocus L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 556–559.

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J., Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.

Peruzzi L, Carta A & Garbari F (2013): Lectotypification of the name Crocus sativus var. vernus L. (Iridaceae) and its consequences within the series Verni. – Taxon 62:1037–1040

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!