Crepis conyzifolia (Gouan) A. Kern. – škarda velkúborná
Syn.: Hieracium conyzifolium Gouan, Crepis balcanica Velen., Hieracium grandiflorum All., Crepis grandiflora (All.) Tausch, Crepis orbelica Velen., Crepis trojanensis Urum.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: VU

Popis: Vytrvalé, 20 až 50 cm vysoké byliny s přímou, rýhovanou, žláznatě chlupatou lodyhou a krátkým, tlustým oddenkem. Listy jsou sytě zelené, oboustranně chlupaté, celokrajné nebo na okraji jen mělce vykrajované. Listy přízemní růžice a dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, s podlouhlou až podlouhle kopinatou, na vrcholu tupou čepelí. Střední a horní lodyžní listy jsou přisedlé, na bázi poloobjímavé až střelovité, špičaté. Květenství je obvykle složeno z 2–5 úborů vyrůstajících na hustě žláznatých stopkách. Zákrov je zelenočerný, víceřadý, v obrysu zvonkovitý, vnější listeny (zákroveček) neodstávají. Všechny květy úboru jsou jazykovité, sytě žluté. Nažky jsou válcovité, s čistě bílým chmýrem.

Možná záměna: Mezi našimi škardami nezaměnitelný druh.

Rozšíření: Škarda velkoúborná roste ve vyšších pohořích střední a jižní Evropy, od Pyrenejí, přes Alpy, Karpaty a hory na severu Balkánského poloostrova po Kavkaz.

Druh se u nás vyskytuje na severní hranici svého areálu. Přirozeně se vyskytuje pouze v montánním až subalpínském stupni nejvyšších pohoří na severu republiky, tedy v Krkonoších, v Hrubém Jeseníku a na Kralickém Sněžníku.

Ekologie: K typickým stanovištím výskytu patří především horské a subalpínské louky a pastviny a květnaté nivy na čerstvě vlhkých půdách se silikátovým podložím. Vzácněji se vyskytuje také v porostech kosodřeviny a dalších křovin a na zazemněných sutích. Je diagnostickým druhem několika vegetačních typů, především krkonošských smilkových trávníků svazu Sileno vulgaris-Nardetum strictae a listnatých subalpínských křovin svazu Salicion silesiacae.

Hemikryptofyt, který kvete v letních měsících, od konce června do začátku září.

Ohrožení a ochrana: Řada populací je vázána na tradiční horské hospodaření zaměřené především na získání sena s občasným přepásáním. Opuštění tradičního hospodaření nebo naopak nadměrná seč či mulčování vede k postupnému vytlačování škardy velkoúborné konkurenčně silnějšími druhy trav a širolistých bylin, např. rdesna hadího kořene (Bistorta officinalis). Druh je v nejnovější verzi Červeného seznamu uveden v kategorii ohrožený (VU). Ve verzi z roku 2012 byl zařazen dokonce jako silně ohrožený (C2).

Literatura:

Kaplan Z. & Kirschner J. (2004): Crepis L. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds),
Květena České republiky 7, Academia, Praha, 509–536.

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia 90: 235–346.

Krahulec F. (2007): TEB Nardo strictae-Agrostion tenuis Sillinger 1933. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, 295–298.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!