Cottus gobio Linnaeus, 1758 – vranka obecná

Syn.: Cottus affinis Heckel, 1837; Cottus ferrugineus Bonaparte 1846

Třída: Actinopterygii – paprskoploutví; Čeleď: Cottidae – vrankovití

Status: O, VU, IUCN: LC, HD II

Popis: Vranka obecná dorůstá převážně do velikosti 10 cm, někdy i více. Kůži nekryjí šupiny. Tělo je vřetenovitého tvaru s velkou svrchu sploštělou halvou. Ústní otvor je široký a plný zubů. Na hřbetu bychom našli dvě ploutve, které jsou od sebe odděleny. Ocasní plotev je mírně zaoblená, břišní ploutve jsou krátké. Vranka obecná nemá plynový měchýř. Zbarveni je hnědé nebo šedé s nepravidelným mramorováním. U vranky se setkáváme se schopností měnit zbarvení dle typu dna. Ploutve jsou většinou posety drobnými tmavými skvrnkami.

Možná záměna: Vranku obecnou může v našich vodách zaměnit s vrankou pruhoploutvou (Cottus poecilopus). Břišní ploutve u v. obecné jsou krátké, takže nedosahují až k řitnímu otvoru jako je tomu u vranky pruhoploutvé. Také zbarvení břišních ploutví je u obou druhů rozlišné. U v. pruhoploutvé tmavé skvrnky splývají ve výrazné tmavé pruhy, které u v. obecné úplně chybí.

Rozšíření: Evropský druh, obývájící většinu území evropského kontinentu. Chybí v Řecku, Portugalsku či Irsku.

V ČR je rozšíření vranky soustředěno do pstruhového pásma v povodí Labe, Moravy i Odry (tzn. podhorské oblasti, pahorkatiny).

Biologie a ekologie: Druh žijíci přvážně u dna (demerzální). Vranka migruje ve sladkých vodách a je schopna snést i vodu brakickou. Její výskyt je soustředěn na horské a podhorské potoky s kamenitým dnem. Je povžována za bioindikační druh pro velmi čisté vody. Ve dne je převážně ukryta pod kameny. Aktviní je hlavně v noci a večer. Pohyb vranky připomíná spíše skoky než plavání. Chybějcí plynový měchýř dělá z tohoto druhu velmi špatného plavce. Tření probíhá od března do dubna. Jde o litofilní druh, tzn., že se vytírá do štěrbin a pod kameny na dně. Úkolem samce je hlídat snůžku, která čítá až 1000 jiker. Potravou vranky obecné jsou především larvy hmyzu vyvýjející se ve vodě (komáři, jepice, pošvatky, pakomáři aj.). Žije až 8 let.

Ochrana a význam: Vranka obecná je druh zákonem chráněný jako ohrožený, v Červeném seznamu ČR hodnocena jako druh zranitelný (VU) a je také zařazena do přílohy II Směrnice č. 92/43/EEC. Druh je bez hospodářského významu, v potravním řetězci slouží jako potrava velkých lososovitých ryb. Někdy sloužila také jako nástražní rybka.

Literatura:

Baruš V. & Oliva O. (1995): Mihulovci – Petromyzontes a Ryby – Osteichthyes. 2. Academia, Praha, 698 s.

Hanel L. & Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. ZO ČSOP Vlašim.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!