Corydalis solida (L.) Clairv. – dymnivka plná  

Syn.: Fumaria bulbosa γ solida L., Fumaria bulbosa Mill., Fumaria solida (L.) Mill., Fumaria halleri Willd., Fumaria digitata Schrank, Pistolochia solida (L.) Bernh., Corydalis bulbosa (Mill.) DC., Corydalis digitata (Schrank) Pers., Corydalis halleri (Willd.) Willd.

Čeleď: Papaveraceae – makovité (dříve Fumariaceae – zemědýmovité)

Status: C4  

Popis: Vytrvalá rostlina s velkou, kulovitou, plnou podzemní hlízou a přímou lodyhou, dorůstající se 10-30 cm. Dva až čtyři dlouze řapíkaté lodyžní listy jsou modrozelené, 2x trojčetně zpeřené. Lístky jsou v obrysu široce obvejčité, s obvejčitými tupými úkrojky. Hroznovitá květenství jsou vzpřímená (za květu i za plodu), mnohokvětá, složená z bílých, růžových či světle fialových květů. Ostruha je tlustá, vzhůru směřující. Listeny v květenství jsou dělené do 3 až 6 laloků. Tobolky jsou podlouhle kopinaté, protažené v přímý či mírně zahnutý zobánek.

Možná záměna: Podobná dymnivka dutá (Corydalis cava) má listeny v květenství celokrajné. Dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia) a dymnivka nízká (Corydalis pumila) se dají odlišit podle, alespoň za plodu, převislých květenství.

Rozšíření: Evropský druh, rostoucí po celém kontinentu, kromě Iberského poloostrova, Velké Británie, Irska a nejjižnějších částí Itálie a Řecka. Ve Skandinávii roste roztroušeně pouze na jihu.

U nás je nejhojnější především v karpatské části Moravy, směrem na západ republiky postupně ubývá. Těžiště rozšíření v termofytiku, v mezofytiku vzácnější.

Ekologie: Dymnivka plná roste v lužních, suťových a dalších listnatých lesích, hájích a křovinách, na vlhčích půdách. Je nezastupitelnou složkou jarního aspektu lužních lesů. Myrmekochorní druh.

Geofyt s fenologickým optimem v březnu a dubnu.

Literatura:

Smejkal M. (1997): Corydalis DC. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky vol. 1, Academia, Praha, pp. 496–501.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!