Coriarachne depressa (C. L. Koch, 1837) – běžník plochý
Čeleď: Thomisidae – běžníkovití
Status: běžný druh
Popis: Délka těla 4,5–6 mm (hlavohruď 2,3–2,5 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá se světlou linkou na okraji, zadeček je okrouhlý světle hnědý s tenkými světlými linkami po stranách, zbarvením a tvarem imituje šupinu kůry. Nohy a makadla jsou hnědošedé, u samců někdy tmavé. Celé tělo je výrazně zploštělé, přizpůsobené životu pod šupinkami kůry. V ČR se jedná o nezaměnitelný druh.
Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.
V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území. Zejména v nižších a středních polohách. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Běžník plochý obývá jehličnaté lesy, zejména bory, ale i smrčiny a smíšené lesy. Žije na kmenech stromů pod šupinami kůry borovic (Pinus) a vzácněji i jiných jehličnanů (smrk, jedle). Díky svému plochému tvaru těla je dobře přizpůsoben k životu pod šupinami kůry. Aktivní je převážně ve večerních a nočních hodinách, kdy vylézá ze svého úkrytu a loví kořist, často různé mravence. Přes den se ukrývá v prasklinách a pod kůrou. Mladí jedinci zřejmě využívají "ballooning" (pasivní létání za pomocí pavučinového vlákna) a setkat se s nimi můžeme i na bylinách nebo zdech domů. S dospělci se setkáme po celý rok.
Literatura
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!