Coenonympha pamphilus - okáč poháňový

28. 10. 2021 vytvořil Stanislav Rada

Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) – okáč poháňkový 

Syn.: Chortobius pamphilus (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drobný okáč s rozpětím křídel 30–34 mm. Svrchní strana křídel je zbarvena okrově, přičemž v rohu předních křídel je černá skvrnka. Spodní strana předních křídel je taktéž okrová (hnědooranžová), s kontrastním očkem v předním rohu. Rub zadních křídel je zbarven hnědě, s nevýrazným světlým pásem uprostřed a někdy s řadou nepatrných bílých nebo tmavých oček při okraji. Zbarvení těla motýla je černohnědé. Housenka je zelená s tmavým pruhem na hřbetní straně. Tvar těla housenky je typický pro okáče, s dvěma výrůstky na konci zadečku.

 

Možná záměna: Podobný je nehojný okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) a velmi vzácný okáč stříbrooký (C. tullia). Oba tyto druhy, narozdíl od okáče poháňkového, mají na rubu zadních křídel řadu výrazných oček a pás jasně bílých skvrn. Okáč poháňkový zde má nanejvýš bílé nebo tmavé tečky a nevýrazný světlý pás. Vzdáleně podobný je též okáč strdivkový (C. arcania), který má na rubu zadních křídel ještě větší oka a souvislý jasně bílý pás.

 

Rozšíření: Druh rozšířený v celé Evropě (včetně Skandinávie), v severní Africe, na Blízkém východě a ve Střední Asii.

 

V ČR široce rozšířený, téměř všudypřítomný druh (kromě nejvyšších hor). Jde o jednoho z nejběžnějších motýlů.

 

Biologie a ekologie: Okáč poháňkový je značně přizpůsobivý druh, obývající různé typy otevřených biotopů (louky, pastviny, paseky, lomy, polní cesty apod.). Běžný je i ve městech, jelikož přežívá i v některých pravidelně sečených trávních s jen malým zastoupením kvetoucích bylin. Dospělí motýli se vyskytují ve 2–3 generacích ročně od dubna do října (generace se mohou vzájemně překrývat). Samci střídají vyčkávací strategii ve svých drobných teritoriích s patrolováním nad rozsáhlými plochami. Samice se páří většinou jen jednou v životě. Vajíčka jsou kladena jednotlivě na stébla a listy různých druhů trav, jimiž se pak živí housenky. Stadium kukly trvá obvykle 3 týdny. Některé housenky letní generace se stihnou zakuklit a dokončit vývoj ještě na začátku podzimu, čímž dají vznik třetí generaci motýlů. Většina housenek však přezimuje a kuklí se až na jaře.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.