Coelotes terrestris (Linnaeus, 1758) – punčoškář zemní

Čeleď: Agelenidae – pokoutníkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 10–12 mm (hlavohruď 4,5–5,5 mm). Hlavohruď je mohutná, hnědočervená a lesklá. Chelicery jsou tmavé a robustní. Zadeček je šedohnědý se světlými šípovitými skvrnami táhnoucí se středem, někdy se světlejšími skvrnkami po bocích. Nohy jsou poměrně krátké, hnědočervené. Zbarvení samce a samice se neliší. Na rozdíl od vzdáleně příbuzných cedivek, nemá kribelum (přidatné snovací ústrojí na tvorbu velice jemných lepivých vláken).

Možná záměna: Záměna je možná s dvěma dalšími velmi podobnými druhy - punčoškář lesní (Inermocoelotes inermis) a punčoškář horský (Coelotes atropos), který je tmavší. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Evropský druh, rozšířený v mírném pásu Evropy s těžištěm ve střední Evropě.

V ČR hojný druh po celém území, od nížin do hor. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Punčoškář zemní obývá různé typy lesních biotopů, najdeme ho v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, ale také v lužních lesích. Žije skrytě, ale jeho přítomnost prozradí typické ústí nory. Ústí nory je hustě opředeno pavučinou a je ve tvaru nálevky. Tato rourka pokračuje většinou pod kámen, kus dřeva nebo polštář mechu. Punčoškář číhá v ústí této nory na kořist, kterou jsou různí bezobratlí. Dospělci dospívají na jaře, začátkem léta samice hlídá kokon ve své rource. Vylíhlá mláďata nějaký čas zůstávají s matkou a přiživují se na její kořisti.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!