Cirsium canum (L.) All. - pcháč šedý

Syn.: Carduus canus L., Cnicus canus (L.) Roth, Cirsium pratense Kostel. non Lam. & DC.

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité

Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, 50-120 cm vysoké byliny s krátkým válcovitým oddenkem a přímou, tuhou, obvykle jednoduchou, přitiskle pavučinatě chlupatou, na bázi často nafialovělou lodyhou. Listy jsou bylinné až mírně dužnaté, celokrajné s hrubě zubatým okrajem až peřenosečné, v obrysu kopinaté až vejčitě kopinaté, na okraji s měkkými osténky, světle zelené, pavučinatě chlupaté až olysalé. Listové úkrojky jsou trojúhelníkovité, nedělené. Řapíky přízemních listů jsou široce křídlaté, horní listy jsou k lodyze ouškatě přisedlé. Úbory jsou koncové nebo po několika málo nahloučené, nachově fialové nebo vzácněji bílé, složené jen z trubkovitých květů. Zákrov je vejcovitý se zákrovními listeny úzce kopinatými, na koncích nafialovělými. Plodem jsou ochmýřené nažky.

Možná záměna: Podobným druhem je západoevropský pcháč hlíznatý (Cirsium tuberosum), který k nám byl v minulosti několikrát zavlečen. Liší se listy obvykle hluboce peřenosečnými až peřenodílnými, na rubu vyniklou žilnatinou a listovými úkrojky často dělenými do menších úkrojků.

Rozšíření: Druh mírného pásu Evropy. Vyskytuje se zejména ve východní, jihovýchodní a střední Evropě, od pohoří Ural na východě, přes Ukrajinu a Bělorusko až po východní Německo (Sasko) na západě. Česká republika leží na jihozápadním okraji areálu. Izolované arely leží na Kavkaze a v Turecku. Zřejmě sekundárního výskytu jsou populace ve Švýcarsku a značné části Německa. Zavlečen byl také do Švédska a Francie.

V ČR se vyskytuje zejména v teplejších oblastech, s těžištěm rozšíření v nížině až nižší pahorkatině, vzácně vystupuje až do podhůří. V poslední době se v nížinách mírně šíří ve vlhkých příkopech podél komunikací. Poměrně vzácný je v jihozápadních a jižních Čechách a také dalších sušších oblastech termofytika.

Ekologie: Vlhkomilnější druh, který roste na čerstvě vlhkých loukách a pastvinách, v příkopech, na březích rybníků či na okrajích vodních toků. Vyhovují mu hlubší, na živiny bohaté půdy. Snáší občasné přeplavení, ale také vyschnutí půdy. Je diagnostickým druhem vlhkomilných lučních společenstev svazů Calthenion a Molinion.

Hemikryptofyt, který kvete od července do září.

Literatura:

Bureš P. (2004): Cirsium Mill. – pcháč. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 385–419, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!