Cimex pipistrelli - štěnice netopýří

30. 1. 2019 vytvořil Stanislav Rada

Cimex pipistrelli Jenyns, 1839 – štěnice netopýří

Syn.: Cimex dissimilis Horváth 1910; Cimex stadleri Horváth 1935

Čeleď: Cimicidae – štěnicovití

Status: běžný druh

 

Popis: Tělo je ploché, oválné, dlouhé 5–6 mm. Zbarvení těla je hnědé. Křídla a polokrovky chybí. Tělo je krátce ochlupené, nejvýrazněji na konci zadečku a na okrajích štítu. Štít je poměrně velký, lalokovitě rozšířený do stran a dopředu. Na spodní straně hlavy je uložen bodavý sosák.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy štěnic – v ČR štěnice domácí (Cimex lectularius), š. tropická (Cimex hemipterus) a š. ptačí (Oeciacus hirundinis). Rozlišení vyžaduje zvětšení a určitou zkušenost a je možné na základě tvaru štítu (pronotum), případně tvaru kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Celkové rozšíření je nejasné vzhledem k problematické taxonomii druhu (viz taxonomickou poznámku). Areál druhu zahrnuje celou Evropu a pravděpodobně sahá dále přes Rusko a blízký a střední východ až do východní Asie.

 

V ČR po celém území. Její výskyt a početnost jsou přímo závislé na výskytu netopýrů.

 

Biologie a ekologie: Štěnice netopýří obývá letní úkryty netopýrů – tzn. dutiny a škvíry ve starých stromech, skalní pukliny, netopýří budky, úkryty ve fasádách nebo střechách budov, půdy apod. Od jara do podzimu se živí sáním krve netopýrů v netopýří letní kolonii, přičemž zde probíhá též kladení vajíček a vývoj nymf. Oplození má u štěnic formu tzv. traumatické inseminace - samec penisem probodne tělní stěnu samice a sperma vstříkne do její tělní dutiny. Přes zimu štěnice čekají v úkrytu na jarní návrat svých hostitelů. Netopýři je mohou přenášet na svém těle mezi různými úkryty do vzdálenosti mnoha kilometrů. Pokud se dostanou do dočasného úkrytu, v němž se netopýři pravidelně nevyskytují, mohou se vydat hledat náhradního hostitele. Pronikání štěnic netopýřích do lidských příbytků je vzácné – pokud se stane, štěnice netopýří mohou v nouzi sát i krev člověka, ale nedokáží se pak rozmnožovat. Častými hostiteli štěnice netopýří v ČR jsou netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula), ale běžně parazituje i na ostatních druzích netopýrů (Vespertilionidae). Jedinci parazitující na různých rodech netopýrů se mohou morfologicky poměrně výrazně lišit (jiná průměrná velikost, ochlupení) ale dle molekulárních studií se jedná jen vnitrodruhovou variabilitu způsobenou projevem různých fenotypů v závislosti na odlišných podmínkách u odlišných hostitelů.

 

Taxonomická poznámka: Taxonomie skupiny netopýřích štěnic (Cimex pipistrelli group) je dosud nevyjasněná. Z oblasti celého palearktu bylo popsáno 10 druhů, ze západního palearktu (Evropa) pak 3 druhy (C. pipistrelli, C. dissimilis a C. stadleri). Moderní genetické metody však ukazují, že minimálně část popsaných druhů z druhové skupiny Cimex pipistrelli group je ve skutečnost jediným druhem. Jména C. dissimilis a C. stadleri tedy můžeme považovat za synonyma druhu Cimex pipistrelli.

 

 

 

Literatura:

 

Balvín O. (2018): Štěnice naší fauny – nejen lidskou krví jsou živy. Živa 56 (6): 274–276.

 

Balvín O., Bartonička T. (2014): Cimicids and bat hosts in the Czech and Slovak Republics: ecology and distribution. Vespertilio 17: 23–36.

 

Balvín O., Vilímová J., Kratochvíl L. (2013): Batbugs (Cimex pipistrelli group, Heteroptera: Cimicidae) are morphologically, but not genetically differentiated among bat hosts. Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research 51: 287–295.