Cicurina cicur (Fabricius, 1793) – pacedivečka podzimní

Čeleď: Hahniidae – příčnatkovití

Status: běžný druh

Popis: Velikost 7–9 mm (hlh. 2,2–3,5 mm). Tělo je světlé hnědé, řídce ochlupené. Hlavohruď je světle hnědá, zadeček šedavý, světlejší než hlavohruď a nohy. Žlábek chelicery má sedm zoubků. Nohy jsou poměrně robustní, hnědé, stejného zbarvení jako hlavohruď. 

Možná záměna: Druh je pro své charakteristické zbarvení téměř nezaměnitelný. Vzdáleně podoná je pacedivečka mravencomilná (Mastigusa arietina), která žije v mraveništích a jejich okolí.

Rozšíření: Evropský druh, který je rozšířen téměř v celé Evropě (chybí ve Středomoří) a ve Střední Asii (až po Kazachstán).

 V ČR hojný druh, zejména ve středních polohách a v pahorkatinách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Tento druh žije v různých typech lesů, setkáme se s ní v listnatých, smíšených lužních a suťových lesích a na jejich okrajích. Žije skrytě v listové hrabance, pod kameny nebo padlými kmeny a kůrou, kde si tká řídké sítě. Dospělce nalezneme zejména od září, ale nalézt je můžeme i v zimě. Je to typický podzimní pavouk - odtud dostal české druhové jméno.

Taxonomická poznámka: Rod Cicurina patří mezi taxonomicky nejasné taxony. Dříve patřil do čeledi pokoutníkovití (Agelenidae), poté do čeledi cedivečkovití (Dictynidae) a nedávno byl přeřazen do čeledi příčnatkovití (Hahniidae).

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!