Chrysopilus cristatus - číhalka zlatitá

24. 4. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Chrysopilus cristatus (Scopoli, 1763) – číhalka zlatitá

Syn.: Chrysopilus auratus (Scopoli, 1763)

Čeleď: Rhagionidae – číhalkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 6–8 mm. Hlava je šedá s krátkými tykadly, jejichž 3. článek je cibulovitě rozšířen. Oči jsou tmavě hnědé, u samců velké a dotýkají se, u samic vzdálené. Štít je šedý s třemi tmavšími proužky, zadeček je protáhlý, u samců na konci zúžený. Na zadečku a zadní části štítu jsou zlatavé chloupky. Samci jsou tmavěji zbarveni než samice a nemají tolik výrazné zlatavé chloupky. Nohy jsou žlutohnědé s tmavšími stehny. Křídla jsou poměrně široká, lehce zažloutlá, s tmavou skvrnou. Larvy jsou červovitě protáhlé s lalokovitými výrůstky na zadní části těla, připomínají larvy tiplic.

 

Možná záměna: Záměna možná s dalšími číhačkami rodu Chrysopilus (v ČR 8 druhů). Od nich se liší kresbou na štítu, výraznými zlatavými chloupky a dalšími morfologickými znaky. Ke spolehlivému určení je potřeba porovnat i další morfologické znaky.

 

Rozšíření: Evropský druh, rozšířen zejména v západní a střední Evropě.

 

V ČR méně hojný druh, roztroušeně však po celém území.

 

Biologie a ekologie: Číhalka zlatitá se vyskytuje zejména na vlhčích loukách, březích potoků a okrajích lesů, na vhodných biotopech bývá někdy početná. Dospělci se vyskytují od května do začátku srpna. Aktivní je zejména za slunečných dnů, kdy odpočívají či pobíhají po listech vyšší bylinné vegetace. Larvy jsou dravé a žijí ve vlhkém mechu, svrchní vrstvě půdy nebo ve stařině.

 

 

Literatura:

 

Rozkošný R. & Spitzer K. (1965): Schnepfenfliegen (Diptera, Rhagionidae) in der Tschechoslowakei. Acta entomologica bohemoslovaca 62: 340-368.

 

Stubbs A. & Drake M. (2001): British Soldierflies and Their Allies. British Entomological & Natural History Society.