Chorthippus vagans (Eversmann, 1848) – saranče lesní 

Syn.: Glyptobothrus vagans (Eversmann, 1848)

Čeleď: Acrididae – sarančovití 

Status: běžný druh

Popis: Samci dosahují délky těla 9,5–11 mm, samice 10–16 mm. Postranní žebra štítu jsou výrazně prohnutá. Krytky dosahují na konec zadečku, někdy jej přesahují. Typicky zbarvení jedinci jsou šedohnědí s bíle lemovanými žebry štítu a kontrastním černým zbarvením okolo, s oranžovým zadečkem a holeněmi zadních nohou. Na krytkách mohou být tmavší skvrnky a někdy též stigma (světlá skvrna v distální části).

Možná záměna: Rod Chorthippus je pro laika determinačně obtížný, v ČR se vyskytuje několik více či méně podobných druhů. Vzácná saranče tmavá (C. pullus) se odlišuje zejména kratšími krytkami a červenými holeněmi zadních nohou. Vzhledem se saranči lesní podobají také běžná saranče měnlivá (C. biguttulus), dlouhokřídlá (C. brunneus), štíhlá (C. mollis) a širokokřídlá (C. apricarius). Základním rozlišovacím znakem je tvar sluchového otvoru, který se nachází z boku na prvním zadečkovém článku. Saranče lesní má otvor široký, víceméně oválný; zatímco jmenované čtyři druhy mají otvor úzký, štěrbinovitý. Výborným determinačním vodítkem je stridulace samců, která je u všech těchto druhů nápadně odlišná.

Rozšíření: Druh rozšířený v Evropě (kromě Skandinávie, Irska a většiny středomořských ostrovů), severní Africe, Střední Asii, Kazachstánu a západní Sibiři.

V ČR ostrůvkovitě po celém území do 800 m n. m. Lokální, nepříliš hojný druh.

Biologie a ekologie: Saranče lesní se vyskytuje na suchých výhřevných místech s písčitým či kamenitým substrátem. Můžeme ji nalézt v řídkých borech, skalnatých lesostepích, případně na holinách a pasekách. Vajíčka jsou kladena do půdy ke kořenům trav. Nymfy se líhnou na jaře, dospělci se vyskytují od druhé poloviny června až do listopadu; maximum výskytu je v srpnu. Potravou jsou především listy trav. Nahrávka stridulace zde.

Literatura:

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!