Cheiracanthium erraticum (Walckenaer, 1802) – zápřednice mokřadní

Čeleď: Cheiracanthiidae – zápřednicovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 5–8 mm (hlh. 2,5–4 mm). Hlavohruď je u mláďat a samic obvykle šedozelená s nevýraznou tmavší kresbou (tím se dobře odlišuje od našich ostatních zápřednic). Samci mají hlavohruď načervenalou, tu mají i některé starší samice. Chelicery jsou hnědočervené s tmavšími konci. Zadeček je u obou pohlaví šedozelený na horní straně se žlutavým pruhem s rudým proužkem ve středu. První dva páry noh jsou prodloužené.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy našich zápřednic (v ČR 10 druhů). Zvláště pak s druhy, které mají rudý proužek na zadečku. Tyto druhy jsou však u nás vzácné a vyskytují se převážně na stepních biotopech. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Od mediálně známé zápřednice jedovaté (Ch. punctorium) ji odlišíme poměrně snadno podle menší velikosti, rudého proužku na zadečku a celkově méně kontrastního zbarvení hlavohrudi a chelicer.

Rozšíření: Palearktický druh – mírný a subtropický pás Evropy a Asie.

V ČR hojný druh po celém území. Patří mezi naše nejhojnější zápřednice. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Zápřednice mokřadní obývá různé typy biotopů. Najdeme ji na mokřadních loukách, v okolí rybníků a řek, ale i v okolí cest, na mýtinách či pastvinách. Dává přednost vysokostébelným porostům trav, zejména třtiny a rákosu. Obvykle na vrcholech suchých květenstvích trav a ostatních bylin (např. třezalka, miříkovité rostliny) si spřádá pavučinová hnízda, které slouží jako úkryt, probíhá v nich svlékání a samice v nich střeží v letních měsících kokon. Aktivní je v noci. S dospělci se můžeme setkat od konce dubna do září.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!