Charadrius dubius - kulík říční

21. 5. 2012 vytvořil Zdeněk Mačát

Charadrius dubius Scopoli, 1768 – kulík říční

Řád: Charadriiformes – dlouhkřídlí, čeleď: Charadriidae – kulíkovití

Status: VU, Bern II, Bonn II, AEWA

 

Popis: Kulík říční je drobný pták, který dorůstá velikosti 14-18 cm. Rozpětí křídel dosahuje u dospělých jedinců 30-35 cm. Hmotnost jedinců se pohybuje mezi 25-50 g. Velikostně je tedy srovnatelný s pěnkavou. Zbarvení kulíka říčního je kombinací černé, bílé a hnědé barvy. Na hlavě jsou dva černé proužky, první jako páska táhnoucí se od černého zobáku po oko a dále jako jemná černá linka za oko. Druhý proužek prochází od oka k oku přes vrchní stranu hlavy. Čelo, brada, hrdlo a kroužek okolo krku jsou bílé. Hřbetní strana těla, kostřec a ocasní krovky jsou hnědé. Spodní strana těla je bílá. Kolem oka je výrazný žlutý oční kroužek.

 

Možná záměna: Z České republiky je znám výskyt dalších druhů kulíků. Zaměnit kulíka říčního s jinými druhy však není tak pravděpodobné. Nejvíce podobný je kulík písečný (Charadrius hiaticula), který má výrazně (oranžově) zbarvený kořen zobáku, nemá žlutý oční kroužek, na křídelních letkách má bílý proužek a celkově tvoří jeho tělo mohutnější dojem.

 

Rozšíření: Kulík říční je druh s palearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se v celé Evropě, S Africe a Asii. Nejvýchodnější výskyt je znám z Filipín a Nové Guineje. Druh je tažný i stálý. Zimoviště palearktických populací jsou v oblastech střední Afriky, jižní Asie a Sundských ostrovech.

 

V České republice je druh místy běžný, místy vzácný. Obývá převážně nížinné oblasti. Jeho výskyt je spojen s vhodnými biotopem. Proto jej můžeme pozorovat v povodí většiny českých a moravských řek. Zimoviště českých populací je v oblasti střední Afriky.

 

Biologie a ekologie: Kulíci obývají písčité a oblázkové břehy řek, rybníků a jezer. Také břehy potoků, dna vypuštěných rybníků, těžené lomy, ale třeba i deponie průmyslových kalů. Párování jedinců pro páření probíhá již časně po příletu ze zimoviště. Tok probíhá na zemi i ve vzduchu. Hnízdo je na obnažené sušší plošce, která může být nepatrně vyvýšena, ale hlavně v písku či oblázcích. Hnízdo je jen malá jamka vyhrabaná v zemi vystlaná kamínky. Jeho velikost se pohybuje mezi 7-12 cm v průměru. Samec začíná jeho stavbu na více místech, dokončuje jej samice. Samice do hnízda snáší v období od konce dubna do začátku června (maximu v polovině dubna) většinou 4 vajíčka. Na vejcích sedí oba rodiče a to ve velmi krátkých intervalech (střídání po 1h). Ztráty při hnízdění kulíku jsou značné až 50 %. Potravou kulíků říčních jsou různé druhy hmyzu a jeho larvy (brouci, mouchy a ploštice) dále pak měkkýši, pavouci a korýši. Potravu sbírá na zemi i na okraji vody. Nejstarší jedinci se dožívají až 9 let.

 

Hlas: Kulící se ozývají především v hnízdní době. V průběhu toku se ozývají pískáním ze země a pronikavým jekotem v letu (nahrávka zde). 

 

Ohrožení a ochrana: Hlavní ohrožení kulíka říčního plyne z úbytku vhodných míst pro hnízdění. Vodohospodářskými úpravami vodních toků dochází ke změnám charakteru toku řek a tím i hnízdišť. Negativně působí také nové druhy (nepůvodní) predátorů. Kulík je hodnocen jako kulturně zajímavý a pěkný druh naší fauny.

 

Literatura:

 

Hudec K., Šťastný K., a kolektiv (2005): Fauna ČR, svazek 29/1, Ptáci 2/I. - Academia, Praha.