Chamaecytisus albus - čilimník bílý

2. 2. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Chamaecytisus albus (Hacq.) Rothm.  – čilimník bílý

Syn.: Cytisus albus Hacq.; C. leucanthus W. et K. ex Willd.

Čeleď: Fabaceae  – bobovité

Status: C1, §1

 

Popis: Keř vysoký 2060 cm. Větve vystoupavé, lysé; letorosty vzpřímené, větvené, tenké, hustě přitiskle chlupaté. Listy trojčetné s čepelí eliptickou až obvejčitou. Květenstvím je strboul na hlavních větvích tvořený až 12ti květy, na vedlejších větvích chudokvětý. Květy mají chlupatý, žlutozelený kalich; korunní lístky jsou zbarveny bíle až bledožlutě.  Plodem je rovný, zploštělý, přitiskle chlupatý lusk.

 

Rozšíření: Druh s nevelkým, evropským areálem s centrem rozšíření na Balkánském poloostrově odkud na východ zasahuje na Ukrajinu, velice vzácně na sever do Polska (2 lokality), SZ hranice areálu leží na Moravě. Dále se vyskytuje např. na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku či v Albánii, na jih po Turecko.

 

V České republice vždy vzácný druh, který se přirozeně vyskytuje pouze na jižní Moravě v oblasti Hustopečské pahorkatiny. Nalezneme jej např. v okolí Bzence, Popic, Pouzdřan, Kurdějova či Židlochovic. Roste v planárním až kolinním stupni.

 

Ekologie: Čilimník bílý roste na výslunných stráních a v lesních lemech. Preferuje svažitější terén, s hlubokou, na živiny bohatou půdou, častěji na sprašových půdách. Součást typické teplomilné vegetace svazů Geranion sanguinei či Prunion fruticosae.

 

Fanerofyt s optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Čilimník bílý patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožené. Stejný status ohrožení má i v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin. Ohrožen je především svou celkovou vzácností, resp. malým počtem lokalit. Přesto je potřeba zmínit, že v historickém kontextu je jeho výskyt stabilní a mezi potenciální možnosti ohrožení patří snad jen přímá destrukce či absence managmentu.

 

   

 

Literatura:

 

Skalická A. (1995): Chamaecytisus Link In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 4, Academia, Praha, 339–348.