Chaerophyllum hirsutum - krabilice chlupatá

15. 12. 2018 vytvořil Michal Hroneš

Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá
Syn.: Myrrhis hirsuta (L.) All., Chaerophyllum cicutaria Vill.
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, 50–120 cm vysoké byliny s válcovitým oddenkem a přímou, pod uzlinami jen mírně ztloustlou, dutou, na bázi štětinatě chlupatou lodyhou. Listy jsou obvykle trojčetné, třikrát zpeřené, po rozemnutí vonící po jablcích, s čepelí v obrysu široce trojúhelníkovitou, na spodní straně chlupatou. Okolíky jsou bohaté, husté, před rozkvětem často převislé. Korunní lístky jsou nejčastěji růžové, bílé nebo načervenalé. Plodem je elipsoidní dvounažka.

Možná záměna: Díky brvitým narůžovělým korunním lístkům, trojčetným, nepříliš hluboce členěným listům a nápadné jablečné vůni se jedná o nezaměnitelný druh.

Rozšíření: Krabilice chlupatá se vyskytuje v horských oblastech střední a jižní Evropy, od Pyrenejí po hory Balkánského poloostrova. Těžiště rozšíření tvoří Alpy, Karpaty a Hercynská pohoří. Zavlečena byla do zemí Beneluxu a do Pobaltí.

V ČR se vyskytuje hojně v chladnějších oblastech, s optimem v podhůří a v horách. Vystupuje až do subalpínského stupně. Do termofytika proniká jen velmi vzácně a obecně vzácná je také v pánevních oblastech a na dolních tocích větších řek.

Ekologie: Vlhko a chladnomilný nitrofilní druh, který roste na březích potoků, na lesních prameništích, v mokřadních olšinách, na okrajích vlhkých luk, v zamokřených příkopech, ve vysokobylinné vegetaci v karech a v lužních lesích, převážně na hlinitých, hlubokých a na živiny bohatých půdách. Je diagnostickým druhem řady vegetačních jednotek, mimo jiné subalpínských vysokobylinných niv svazu Adenostylion alliariae, pramenišť svazů Caricion remotae a Swertio perennis-Dichodontion palustris a také horských tužebníkových lad asociace Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ulmariae.

Hemikryptofyt kvetoucí od května do srpna.

 

 

Literatura:

Slavík B. & Slavíková Z. (1997): Chaerophyllum L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 284–294.