Centaurium pulchellum - zeměžluč spanilá

5. 9. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Centaurium pulchellum (Sw.) Druce – zeměžluč spanilá

Syn.: Gentiana pulchella Swartz; G. ramosissima Vill.; G. gerardii F. W. Schmidt; Centaurium ramosissimum (Vill.) Druce; Erythraea pulchella (Sw.) Fr.

Čeleď: Gentianaceae – hořcovité

Status: VU

 

Popis: Bylina přímou, čtyřhrannou, lysou, od báze opakovaně vidličnatě větvenou (vz. nevětvenou) lodyhou, vysokou 1–20 cm, bez přízemní listové růžice. Listy podlouhle vejčité až okrouhlé, horní užší, širokou bází přisedlé. Květenstvím je mnohostranný vrcholík, někdy redukovaný na jediný květ. Květy obvykle pětičetné, stopkaté; kalich trubkovitý, s cípy přitisklými ke korunní trubce. Korunní cípy růžové až červenofialové. Tobolky válcovité, na vrcholu špičaté.

 

Možná záměna: Ostatní naše zeměžluče mají vyvinutou přízemní listovou růžici. Malí jedinci se mohou plést především se zeměžlučí přímořskou slatinnou (Centaurium littorale subsp. compressum), která má listy čárkovité a bývá větvená až od ½ lodyhy.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem, který se rozpíná od Britských ostrovů po země Střední Asie, zasahuje též do severní a východní Afriky. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky či některých karibských ostrovů.

 

V České republice se vyskytuje především v nížinách, ve středních polohách roste již řídce, v horách zcela chybí.

 

Ekologie: Vlhkomilný druh, který preferuje otevřená, narušovaná a tedy vegetací nezarostlá stanoviště jako jsou břehy a obnažená dna rybníků a tůní, polní mokřady, rozježděné polní a lesní cesty, staré cihelny, hliníky, lomy, narušené louky a vlhké lesní mýtiny. Preferuje těžké, minerálně bohaté, vlhké až zamokřené půdy. Je velmi tolerantní k zasolení. Je součástí vegetace minerálně bohatých obnažených den teplých oblastí sv. Verbenion supinae.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Zeměžluč spanilá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, v Červeném seznamu patří mezi druhy zranitelné (VU), což odráží její výraznější ústup ze známých lokalit vinou jejich přímého zániku nebo zarůstáním. Může se však objevit na starých i nově vzniklých příhodných místech.

 

Poznámka: Zeměžluče patří k léčivým bylinám. Tento druh byl např. v oblasti Střední Asie hojně využíván ve formě odvaru pro zmírnění žaludečních bolestí, při ledvinové kolice či revmatických bolestech, v mastech mírnil projevy ischiasu.

 

 

Literatura:

 

Čvančara A., Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Centaurium Hill. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6., Academia, Praha, 73–78.

 

Khan R. U., Mehmood S., Khan S. U. & Subhan H. (2013): Ethnobotanical Study of Common Weed Flora of Sugarcane in District Bannu, Khyber Pakhtunkhawa, Pakistan. – Journal of Medicinal Plants Studies, 4(1): 49–78.