Centaurea scabiosa L. – chrpa čekánek
Syn.: Colymbada scabiosa (L.) Holub, Cyanus scabiosa (L.) Moench
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé statné byliny s až 120 cm vysokou, v horní třetině větvenou, hranatou, v mládí pavučinatě chlupatou lodyhou. Listy přízemní růžice jsou dlouze řapíkaté, až 30 cm dlouhé, v obrysu eliptické, peřenosečné, na rubu roztroušeně chlupaté, na okraji s úzkým chrupavčitým lemem a krátkými tuhými chlupy. Lodyžní listy jsou peřenosečné, spodní až 2x peřenosečné, krátce řapíkaté až přisedlé. Úbory vyrůstají jednotlivě na konci lodyhy a větví. Zákrov je vejcovitý až téměř kulovitý, tvořený velkým počtem střechovitě se kryjících, přitisklých zákrovních listenů s tmavě hnědým, hřebenitě členěným přívěskem. Květy jsou purpurově červené, růžovočervené, vzácně také růžové či bílé, vnější sterilní s nápadnými paprskovitými cípy, vnitřní oboupohlavné s čárkovitými cípy. Plodem jsou obvejcovité nažky s víceřadým chmýrem.

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelný druh. Záměna je možná nanejvýš se sterilní chrpou porýnskou (Centaurea stoebe), která má také peřenosečné listy. Chrpa čekánek se od ní však liší výrazně statnějším vzrůstem a za květu velkými úbory s kulovitým zákrovem a růžovočervenými až purpurovými květy.

Rozšíření: Široce rozšířený druh s rozsáhlým areálem. V Evropě se vyskytuje téměř na celém kontinentu, na sever poměrně souvisle až po polární kruh a s izolovanými lokalitami i severněji. Chybí pouze v jižním Středozemí (jižní Španělsko, jižní Itálie, jih Balkánského poloostrova a středomořské ostrovy). Dále na východ areál sahá až na jižní Sibiř a k Bajkalu. Nepůvodní výskyt je udáván z Islandu a také ze Severní Ameriky.

V ČR se vyskytuje roztroušeně až hojně kromě horských oblastí, kde je obvykle vzácná a nevystupuje obvykle nad 800 m n. m.

Ekologie: Chrpa čekánek vyžaduje slunná a sušší stanoviště na kamenitých půdách s vyšším obsahem bází. Roste především na sušších loukách a křovinatých stráních, na mezích, ve světlejších lesích a na jejich okrajích, zejména v doubravách a v hadcových borech, v minulosti se hojně vyskytovala také jako plevel obilných polí.

Hemikryptofyt, který kvete od července do září.

Literatura:

Štěpánek J. (2004): Colymbada Hill. – In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 449–451.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!