Centaurea jacea subsp. jacea - chrpa luční pravá

24. 11. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Centaurea jacea subsp. jacea - chrpa luční pravá  

Syn.: Jacea pratensis Lam., Cyanus jacea (L.) J. et C. Presl, Centaurea jacea subsp. vulgaris Čelakovský, Centaurea jacea subsp. eujacea Gugler, Centaurea commutata (W.D.J.Koch) Stankov, Centaurea variabilis H.Lév.  

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalá, 30-110 cm vysoká rostlina s řídce větvenými, vystoupavými až přímými lodyhami a tlustým kořenem. Přízemní listy, vyrůstající v růžici, jsou za květu často odumřelé. Lodyžní listy jsou na omak drsné, hustě pýřité až téměř olysalé, obvykle celokrajné, vzácněji nestejně peřenolaločné až peřenodílné (především svrchní listy), obkopinaté až podlouhle či vejčitě kopinaté, sytě zelené. Úbory jsou velké, růžové až světle fialové, vzácněji bílé. Zákrov je víceřadý, kulovitý až vejcovitý, tvořený světle hnědými, na okraji blanitými zákrovními listeny. Plodem je obvejčitá, hladká nažka.

 

Možná záměna: Jedná se o velmi variabilní druh, který vytváří větší počet poddruhů. Na rozdíl od chrpy luční úzkolisté (Centaurea jacea subsp. angustifolia) je řidčeji větvená a má širší lodyžní listy. Ostatní dva poddruhy mají zákrovní listeny na okraji brvité a také mají tmavší květy.

 

Rozšíření: Druh hojně rozšířený po celé Evropě. Na západ areál výskytu zasahuje po Francii a část Pyrenejského poloostrova, na jih po Sicílii a sever Balkánského poloostrova, na sever po střední Skandinávii a na východ do Ruska přibližně po Ural. Druhotně se vyskytuje také v Severní Americe, Japonsku či v Argentině.

 

V ČR se chrpa luční vyskytuje roztroušeně až hojně především v termofytiku a mezofytiku, výrazně vzácněji pak roste i v nižším horském stupni. Své výškové maximum nachází na Šumavě, kde roste ve výškách těsně pod hranicí 1000 m n. m.

 

Ekologie: Chrpa luční je druhem bez výrazného ekologického vyhranění. Roste na přirozených i značně antropických stanovištích. Nalezneme ji na pastvinách, sušších i vlhkých loukách, na mezích, okrajích lesů, pasekách či v příkopech podél cest, na půdách s vyšší vlhkostí, mírně kyselou až neutrální reakcí a dostatkem živin. Je diagnostickým druhem lučních společenstev svazu Arrhenaterion a svazu Molinion.

 

Hemikryptofyt, který kvete od června do září.

 

 Centaurea jacea subsp. jacea 1 Centaurea jacea subsp. jacea 2 Centaurea jacea subsp. jacea 3 Centaurea jacea subsp. jacea 4 Centaurea jacea subsp. jacea 5

 

Literatura:

 

Štěpánek J. & Koutecký P. (2004): Centaurea L. – chrpina, chrpa. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 426–448, Academia, Praha.