Čekal – přírodní památka a evropsky významná lokalita

22. 7. 2013 vytvořil Zdeněk Mačát

Za Výrovým kopcem (390 m n. m.) v Jevišovické pahorkatině, nedaleko Znojma a NP Podyjí se rozkládá drobný rybník Čekal, náležící do přírodního parku řeky Jevišovky. Po hrázi rybníka vede modrá turistická trasa z obce Olbramkostel, která spojuje Znojmo a Jevišovice. Rybník Čekal je jedna z prvních lokalit, které byly vyhlášeny na základě jejich prvotního zařazení mezi evropsky významné lokality.

 

PP & EVL Čekal

Kraj: Jihomoravský, okres: Znojmo

Rozloha: 3,22 ha

Vyhlášeno: 2013

 

Rybník Čekal, byl původně rybochovným typem rybníka, který vznikl přehrazením Vlašňovského potoka. Během rekonstrukce a odbahnění byl v roce 2007 rozdělen sypanou hrází na dvě plochy. Větší z těchto ploch je dnes využívána k chovu ryb, menší slouží k ochraně populací chráněných obojživelníků. Ta má charakter mělkého mokřadu s plně vyvinutým litorálem a mokřadní vegetací. Celý rybník je po svém obvodu obklopen břehovými porosty různé šířky. V širším okolí rybníka nalezneme zemědělsky obdělávanou půdu a komplex Jevišovického lesa.

 

Z botanického hlediska je rybník zajímavý hlavně v období vypuštění, kdy se na dně vyskytují druhy letněných rybníků a obnažených den. Při plném napuštění však není botanická hodnota rybníka o moc menší a vyskytují se zde druhy makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Z ochranářsky významných a chráněných druhů zde lze pozorovat porosty zdravínku jarního (Odontites vernus) a kypreje yzopolistého (Lythrum hyssopifolia). Dalším zajímavými druhy se hojně se vyskytujícími je zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a ostřice šáchorovitá (Carex bohemica). Na vodní hladině je pak možné pozorovat rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides) a v příbřežní vegetaci žabník trávolistý (Alisma gramineum).

 

Hlavním předmětem ochrany PP Čekal je kuňka obecná (Bombina bombina), druh, který je zařazen do seznamu druhů NATURA 2000. Na lokalitě se vyskytují silná a stabilní populace dosahující až desetitisíc jedinců. Neméně významný je také výskyt jedinců ze skupiny velkých čolků, pravděpodobně čolka dravého (Triturus carnifex), u kterého zde bylo prokázáno rozmnožování. Z dalších druhů obojživelníků se zde vyskytuje blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a komplex zelených skokanů (Pelophylax sp.). Z plazů se na lokalitě vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a dva druhy užovek, užovka obojková (Natrix natrix) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z hlediska výskytu vzácných obojživelníků se jeví výskyt nepůvodních a invazivních druhů střevličky východní (Pseudorasbora parva) a karase stříbřitého (Carassius gibelio) jako velmi negativní. Z bezobratlých živočichů se zde vyskytuje velké množství druhů vázaných na vodní prostředí. Z těch chráněných můžeme pozorovat šidélko huňaté (Coenagrion scitulum) nebo vážku jasnoskvrnou (Leucorrhinia pectoralis). Z brouků se zde hojně vyskytuje vodomil černý (Hydrophilus piceus), vzácný je pak plavčík (Haliplus variegatus). Mezi další vodní brouky patří běžnější druhy jako potápník vroubený (Dytiscus marginalis), křepčík (Cybister lateralimarginalis), vodník (Hydrochara caraboides) či pruhoštítec (Graphoderus austriacus).

 

Pro uchování vzácných populací obojživelníků a rostlin je nutné skloubit management o území tak aby vyhovoval jejich požadavkům. Prioritním druhem v území je kuňka obecná, a proto by v případě sporných zásahů měla být nadřazena dalším chráněným druhům. Důležitým ochranným prvkem pro lokalitu bude eliminace výskytu invazních a nepůvodních druhů. V neposlední řadě je v plánu péče doporučena seč břehových porostů (převážně rákosu) a to v případech, kdy bude docházet k nadměrnému zarůstání lokality a omezování tak vhodných biotopů pro předmět ochrany. Chov ryb ve větší nádrži je rovněž upravena v plánu péče a lze tak předpokládat vhodné složení rybí obsádky a tím udržení vysoké kvality a hodnoty rybníka.

 

 

Literatura:

 

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P., (ed.) Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a Ecocentrum Brno, 932 pp.