Cator fiber Linnaeus, 1758 - bobr evropský

Řád: Rodentia - hlodavci, čeleď: Castoridae - bobrovití

Status: SO, VU, IUCN: LC, BERN, HD II

Popis: Bobr evropský je největší evropský hlodavec, dorůstající délky 0,9-1,4 m. Typický zploštělý ocas dosahuje délky 25-35 cm a celý dospělý bobr váží mezi 15-30 kg. Tělo je zavalité, pokryté hustou tmavohnědou srstí. První vrstvu tvoří hustá podsada, následují pesíky dlouhé až 5 cm. Bobr využívá pro značení teritoria a péči o srst silný sekret z párových žláz (castoreum). Velmi nápadné jsou sytě oranžové hlodáky.

Možná záměna: Zaměnit bobra jde u nás s nepůvodními druhy, nutrií a ondatrou. Nutrie (Myocastor coypus) je menší (40-80 cm velká), má šupinatý ocas, který je na průřezu oválný a řídce porostlý štětinami. Na spodní straně těla a čenichu je světlé zbarvení. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je nejmenší (25-40 cm), ocas je oválný, patří mezi hraboše - nemá plovací blány mezi prsty, zbarvení srsti je oproti předchozím druhům světlé.

Rozšíření: Euroasijský druh, který původně obýval oblast tajgy a listnaté lesy od západní Evropy po Sibiř. Současné rozšíření a jeho změny v průběhu času jsou způsobeny velkým vlivem člověka. Do konce 19. století byl bobr vyhuben na více místech v areálu. Populace se dochovali ve Francii, Německu, Norsku, Bělorusku a několika místech v Rusku. Reintrodukce proběhla na více místech po Evropě ve 20. století a dnes se bobr evropský vyskytuje od Nizozemí po Chorvatsko, ve Skandinávii a od Německa po Bělorusko a Pobaltí dále na východ.

Z historických pramenů je zřejmé, že na českém území se bobři vyskytovali na středních a dolních tocích řek a v rybničních soustavách. V důsledku neregulovaného lovu však vymizeli úplně (poslední jedinec byl odchycen u Třeboně v roce 1876). Zpět se bobr objevil díky migraci ze sousedních zemí poprvé v roce 1974. Poté bylo zaznamenáno několik let ojedinělých pozorování, na které navázal repatriační program v CHKO Litovelské Pomoraví a Oderských vrších. Následovalo dynamické osídlování volné niky a šíření bobra všemi směry na vhodných biotopech. Největší populace dnes obývá povodí řeky Moravy a Odry (a většiny jejich přítoků), druhá silná populace je vázána na jihozápadní a střední Čechy. Další významnou populaci tvoří jedinci středního toku Labe mezi Děčínem a Ústím n. Labem. V letech 1950-1989 obýval bobr jen 1 % mapovacích čtverců, v roce 2000 už 29 % mapovacích čtverců, v roce 2015 jich obýval 33 %.

Biologie a ekologie: Bobři jsou vázáni na vodní prostředí (potoky, kanály, pomalu tekoucí řeky, ale i rybníky, jezera, přehrady či zatopené pískovny). Vyskytují se v nižších nadmořských výškách do 400 m. Bobr aktivuje převážně v noci a za soumraku. Pohybuje se v blízkosti břehu (do 20 m) na delší výlety se vydává ojediněle. Pod vodou vydrží až 15 minut na jedno nadechnutí. Populace jsou tvořeny bobřími rodinami, v té se vyskytují dvě až tři generace potomků o 5-7 jedincích. Tato skupina obývá tok o délce obvykle 1-2 km. Velikost okrsku kolísá se sezónou, v zimě jsou nejmenší, na jaře největší. Hydrologický režim obývaného území si bobři upravují vlastními stavbami (hráze, kanály). Rodiny obývají podzemní nory, pokud prostředí neumožňuje stavbu nor, tvoří si tzv. hrady (hromada větví navrstvených až do 2 m výšky). Samice vrhá jednou za rok 2-5 mláďat, která se brzy naučí plavat. Skupinu opouštějí v pohlavní dospělosti (2-3 roky). Hlavní složkou potravy bobra jsou byliny, keře a stromy. Složení potravy se mění se sezonalitou, žere jak rákos, trávu, kulturní plodiny, tak větve, listí i kůru vrb, topolů či jasanů. Preferuje mladé stromky do průměru 15 cm.

Ochrana a ohrožení: Bobr byl na našem území intenzivně loven díky kvalitní kožešině a masu. Po 100leté absenci byl reintrodukován. Z počátku došlo k rychlému populačnímu růstu a obsazování volných nik (v roce 2000 bylo evidováno 200-350 jedinců, v roce 2014 zhruba 4-5 tisíc s 10% přírůstkem). Dnes je tento růst již pozvolný. Již od roku 2000 je zařazen mezi druhy do seznamu o poskytování náhrad škod způsobených vybranými chráněnými druhy živočichů (zák. č. 115/2000 Sb.). V některých rizikových oblastech (Třeboňsko, Českobudějovicko) se schyluje k plošnému regulačnímu odlovu.

Literatura:

Anděra M., Gaisler J. (2012): Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. - Academia, Praha.

Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. - Mladá fronta, Praha.

Andreska J. & Andreska D. (2014): Bobr 2014: Chráněný i nežádoucí. Vesmír online: http://vesmir.cz/2014/11/13/bobrem/

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!