Carex vaginata - ostřice pochvatá

2. 1. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Carex vaginata Tausch – ostřice pochvatá

Syn.: C. sparsiflora (Wahlenb.) Steud.

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: EN, §K, ČK

 

Popis: Různoklásková ostřice vytvářející řídce rozvolněné trsy, s přímými, do 45 cm vysokými lodyhami. Dolní pochvy hnědavé, nerozpadavé. Květenství přímé, vrcholový klásek samčí, dlouze stopkatý; postranní klásky samičí, navzájem oddálené, v počtu 1–3; listen podpírající spodní klásek poněkud nafouklý, kratší než klásek. Mošničky nejprve trávově zelené, později hnědavé, zobánek šikmo uťatý, bezzubý.

 

Možná záměna: Druh nejvíce připomíná ostřici prosovou (Carex panicea), která vytváří nápadně šedavé porosty. Listen podpírající klásky není nafouklý. Mošničky mají asymetricky nasazený zobánek.

 

Rozšíření: Komplex druhu ostřice pochvaté má rozsáhlý amfiboreální areál. Ostřice pochvatá (s. s.) se vyskytuje zejména od východních Pyrenejí až na Sibiř po řeku Jenisej. Hojnější je zejména v severní Evropě, v kontinentální části roste vzácně a nesouvisle.

 

V České republice vždy velmi vzácný druh, který je historicky znám ze zhruba 20 lokalit v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku nad horní hranicí lesa.

 

Ekologie: Roste na vlhčích místech na travnatých holích, na rašelinných loukách, po obvodu pramenišť, případně na skalkách. Preferuje minerálně bohatší půdy.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Ostřice pochvatá je vzhledem k přirozené vzácnosti na našem území hodnocena jako kriticky ohrožený druh a takto vedena mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném seznamu spadá mezi druhy ohrožené (EN). Zároveň tento taxon můžeme považovat za fytogeograficky významný boreální prvek v naší květeně.

 

Poznámka: Tento druh byl pro vědu popsán botanikem Ignácem Tauschem z území Krkonoš.

 

 

Literatura:


Holub J. (1999): Carex vaginata Tausch In.: Čeřovský J. et al. (eds), Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, vol. 5., Príroda, Bratislava, s. 85.

 

Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. – Lesnická práce, 208 pp.