Carex obtusata - ostřice přítupá

5. 3. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Carex obtusata Lilj. – ostřice přítupá

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: CR

 

Popis: Drobná, výběžkatá ostřice dorůstající 10-25 cm výšky. Listy postavené střídavě s výraznými pochvami; pochvy na bázi jsou zbarvené purpurově. Čepel listů úzká, kratší jak fertilní lodyha. Klásek jeden, jednodomý, v horní části se samčími květy, v dolní části s květy samičími. Tyčinky i čnělky po 3. Plodem je lesklá, žlutohnědá mošnička na vrcholu protažená v dvouzubý zobánek opatřená suchomádřitou plevou.

 

Možná záměna: Na našich lokalitách byla po dlouhé roky zaměňována s ostřicí drobnou (Carex supina), která ovšem patří mezi různoklasé ostřice a má tedy oddělené samčí a samičí klásky, byť charakterem mošniček jsou si druhy podobné.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým cirkumboreálním (amfiboreálním) areálem s kontinentální tendencí, který se v Evropě vyskytuje velmi vzácně. Západní hranice evropského areálu se nachází v Německu, na sever zasahuje do jižního Švédska, ojedinělé lokality se nachází v Polsku, Bělorusku, na Ukrajině a v České republice. Dále na východ areál pokračuje do Ruska, přes Sibiř, Mongolsko, severní Čínu až po Beringův průliv resp. Čukotku. Vyskytuje se i v Severní Americe jednak na americké straně průlivu a celkově na západním severoamerickém pobřeží.

 

V České republice roste pouze na dvou blízkých lokalitách na střední Moravě v okolí obcí Vícov a Ohrozim. Roste  v kolinním stupni zhruba ve 350 m n.m. Z jiných zemí jsou známy výskyty i ve 2500 m n. m.

 

Ekologie: Preferuje  výslunné až polostinné travnaté stráně na půdách bazických a vysýchavých. Je známa i jako druh lesních pasek a lesních okrajů. V příhodných podmínkách vytváří bohaté a vitální porosty, kterým neškodí ani občasná disturbance.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s optimem kvetení v květnu.

 

Ochrana a ohrožení: Ostřice přítupá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, což je spíše důsledek jejího nedávného objevení na našem území. V současnosti je počtem lokalit považována za kriticky ohrožený druh naší flóry. Jak již bylo řečeno, vzácná je ve všech evropských zemích. Zároveň se jedna o fytogeograficky významný taxon, jehož výskyt na našem území můžeme považovat za reliktní. Ohrožení může spočívat snad jen v přímé destrukci lokalit, tudíž je na místě patřičná územní ochrana (jedna lokalita je již vyhlášena Přírodní památkou). Odpovídající managment zabezpečuje ČSOP Hořepník.

 

 

Literatura:


Hitchcock C. L. (ed.) (1969): Vascular Plants of the Pacific Northwest 1: Vascular Cryptogams, Gymnosperms, and Monocotyledons. – University of Washington Press, Seattle, WA. 914 pp.

 

Rotreklová O. et al. (2011): Chromosome numbers of Carex. – Preslia, 83:25-58.

 

Řepka R. (2005): Carex obtusata – In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F., Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae IV, Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 40:94-98.