Carex hostiana DC. – ostřice Hostova

Syn.: Carex hornschuchiana Hoppe

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: EN, §S

Popis: Volně trsnatá bylina s krátce plazivým oddenkem. Bazální pochvy bělavé, starší hnědavé, odumřelé rozpadající se ve vlákna. Listy dvoubarevné, na líci tmavozelené, na rubu sivé; pochva listů zakončena antiligulou (= přívěskem přesahujícím vrchol pochvy). Květenství složené s navzájem oddálených klásků; plevy samičích klásků tmavohnědé, s lesklým, hyalinním okrajem.

Možná záměna: Habituelně podobná je ostřice oddálená (Carex distans), která vytváří husté trsy a její bazální pochvy jsou zbarveny červenohnědě, zároveň jsou netřepivé.

Rozšíření: Druh s evropským areálem souvisle rozšířený od Britských ostrovů po Balkánský poloostrov. Na sever zasahuje do Skandinávie a Pobaltí, na jih po jižní Francii. Izolovaně se vyskytuje v Mediteránu a Zakavkazí.

V České republice roste v termofytiku a přilehlých oblastech mezofytika především středních a východních Čech. Hojně se rovněž vyskytuje na Dokesku. Na Moravě roste mnohem vzácněji, historicky především v Bílých Karpatech, ojediněle v Beskydech a na Hustopečsku.

Ekologie: Ostřice Hostova je vázána slatinné biotopy především lučního charakteru a na minerotrofní slatiniště. Preferuje střídavě mokrá, až přemokřená, v létě naopak vysychající stanoviště s bazickou, neutrální i kyselou reakcí.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od konce května do července.

Ochrana a ohrožení: Ostřice Hostova je řazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. Stejný status ohrožení má i v Červeném seznamu cévnatých rostlin. Řada historických lokalit zanikla přímou destrukcí, meliorací a přeměnou na zemědělské půdy. Dnes snad dramatický ústup tohoto významného druhu nehrozí díky územní ochraně zbytků slatinné vegetace.

Literatura:

Řepka R. (2007): Mokřadní ostřice České republiky. – ČSOP Hořepník, Prostějov.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!