Campanula latifolia - zvonek širolistý

9. 7. 2018 vytvořil Michal Hroneš

Campanula latifolia L. – zvonek širolistý
Syn.: Tracheliopsis latifolia (L.) Opiz, Drymocodon latifolium (L.) Fourr., Campanula megrelica Manden & Kuth.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Status: NT

Popis: Vytrvalé, statné, až 150 cm vysoké byliny s větveným, vřetenovitým, mléčícím kořenem a přímou, nevětvenou, hranatou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé. Čepel dolních listů je vejčitě podlouhlá až vejčitá, na bázi srdčitá až klínovitá, oboustranně roztroušeně krátce chlupatá až téměř lysá, na rubu světlejší, na okraji nepravidelně vroubkovaně pilovitá. Čepel nejhořejších listů je eliptická až podlouhle kopinatá. Květy jsou velké, vyrůstající na krátkých květních stopkách s listenci, po jednom až třech v paždí listenů a skládající koncový, řídký hrozen. Koruna je zvonkovitá se špičatými, často nazpět ohnutými cípy, až 6 cm velká, světle fialová až bílá, z vnějšku lysá, uvnitř s dlouhými chlupy. Kališní cípy jsou úzce trojúhelníkovité, dlouze špičaté, lysé, za plodu rozestálé. Čnělka je kratší než koruna, na konci s trojramennou bliznou. Plodem je vejcovitá tobolka.

Možná záměna: Podobnými druhy jsou další statné druhy zvonků s velkými květy, zejména zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) a z. řepkovitý (C. rapunculoides). Od zvonku kopřivolistého se z. širolistý liší lysou až měkce chlupatou, tupě hranatou lodyhou a listenci na květních stopkách vyrůstajícími zhruba v polovině. Od zvonku řepkovitého se liší nápadně většími květy, které obvykle nejsou převislé.

Rozšíření: Druh horských oblastí od Skotska, Skandinávie a Pyrenejí, po Kavkaz a západní Sibiř. Souvisleji se vyskytuje zejména v Norsku a Švédsku, v Alpách, Apeninách, Karpatech a Dinaridech. Izolovaně se vyskytuje také v západní Himálaji, od Indie a Pákistánu po Nepál.

V České republice roste především v pohořích na severu, od Jizerských hor po Hrubý Jeseník, a pravděpodobně také na východní Moravě ve Veřovických vrších a v masivu Radhoště v Beskydech. Ostatní výskyty, např. na Šumavě, ve Šluknovském výběžku, v Podkrušnohoří nebo v Bílých Karpatech jsou považovány za zplanělé nebo zavlečené.

Ekologie: Druh horských lesů, lesních lemů, stabilizovaných zarostlých sutí a vysokobylinných niv, který roste na vlhkých, humózních půdách, na mírně kyselém až zásaditém podloží.

Hemikryptofyt, který kvete od června do července.

Význam: Dekorativní rostlina, která byla často pěstována především německým obyvatelstvem Sudet. Zplanělé rostliny tak ukazují na původní německé osídlení.

 

 

Literatura:

Fedorov A. A. (1957): Campanulaceae Juss. – In: Shishkin B. K. (ed.), Flora SSSR 24, Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, Moskva, 92–322.

Kovanda M. (2000): Campanulaceae Juss. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 719–748.