Calamagrostis epigejos - třtina křovištní

20. 1. 2018 vytvořil Václav Dvořák

Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní

Syn.: Arundo epigeios L.

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: běžný druh

 

Popis: Výběžkatá, šedozelená tráva s plazivým oddenkem. Stébla přímá, silná, vysoká až 150 cm, pod latou drsná. Pochvy listů drsné, dolní chlupaté, jazýček špičatý, později dřípený; čepele široké, ploché nebo slabě svinuté, na líci drsné. Lata přímá, hustá; větévky drsné; klásky nahloučené, stříbřitě šedé až nachově hnědé; plevy stejně dlouhé, šídlovitě zašpičatělé; plucha hladká, průsvitná, 3žilná, do ½ plevy, na bázi s věnečkem chlupů; osina krátká, nasazená v ½ pluchy, takže nevyčnívá z klásku.

 

Možná záměna: Z dalších zástupců rodu třtina je třeba brát zřetel na vzácnější třtinu pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), která má stébla pod latou hladká a nestejně dlouhé plevy.

 

Rozšíření: Euroasijský druh, který se vyskytuje téměř v celé Evropě, jen na Pyrenejském poloostrově a v nejsevernějších oblastech Skandinávie vzácně. Areál pokračuje dále na východ v mírném pásu až do Japonska. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky, Tasmánie a Nového Zélandu. Občas se za nepůvodní považuje výskyt v jižní a střední Africe, ovšem někteří autoři se přiklánějí k přirozeném výskytu afrického poddruhu (C. epigejos subsp. capensis).

 

V České republice se vyskytuje hojně po celém území od nížin do hor, byť nejčastěji roste v nížinách. V zahraničí byla zaznamenána i ve 4000 m n. m.

 

Ekologie: Třtina křovištní osidluje širokou škálu lesních i nelesních biotopů. Roste ve světlých lesích, na pasekách, v křovinách, na opuštěných loukách a pastvinách, na březích řek a říčních náplavách, na rumištích, železničních náspech, podél cest. Na zpustlých místech se expanzivně šíří a snadno vytváří dominantní porosty. Je součástí řady vegetačních typů jako vegetace pasek a narušovaných lesních stanovišť sv. Fragarion vescae a mezofilních křovin sv. Sambuco-Salicion caprae.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od června do srpna.

 

 

Literatura:

 

Dančák M., Dvořák V. & Janošíková K. (2013): Třicet lesních trav České republiky. - Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 91 pp.

 

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

 

Rebele F. & Lehmann C. (2001): Biological Flora of Central Europe: Calamagrostis epigejos (L.) Roth. – Flora, 196: 325–344.