Cacopsylla mali - mera jabloňová

1. 8. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Cacopsylla mali (Schmidberger, 1836) – mera jabloňová

Čeleď: Psyllidae – merovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla je 3,5–4 mm. Hlava je poměrně široká s velkýma očima a dlouhými tykadly s tmavšími posledními dvěma články. Zadeček je zašpičatělý, u samic zakončen kladélkem, u samců klíšťkovitými útvary. Zbarvení těla je světle zelené, na konci léta postupně tmavnou. Obě pohlaví mají průhledná křídla se světlými žilkami. Křídla jsou v klidu střechovitě složená. Nohy jsou žlutozelené. Larvy se podobají zploštělým dospělcům bez křídel.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími zelenými druhy mer (v ČR 135 druhů), zvláště velmi podobnými druhy rodu Cacopsylla a Psylla, od nich se liší mimo morfologických znaků, také živnou rostlinou.

 

Rozšíření: Palearktický druh – široce rozšířena v mírném pásu Evropy a Asie, zavlečena byla do Austrálie a Severní Ameriky.

 

V ČR hojný druh po celém území, od nížin do podhůří.

 

Biologie a ekologie: Mera jabloňová obývá křoviny, okraje světlých lesů, ale zejména zahrady a parky. Žije na jabloních (Malus), vzácněji také na jiných růžovitých dřevinách (Rosaceae). Dospělci se vyskytují od května do října a živí se, stejně jako larvy, sáním na listech, pupenech a poupatech. Při vyrušení odskakují. Larvy jsou pohyblivé, ale žijí přisedlé k listu. Nejčastěji je najdeme na spodní straně listu. Dospělci i larvy sají zejména na mladých listech a poupatech. Larvy vylučují lepkavou medovici. Při přemnožení dochází ke kroucení listů a snížení vitality, zvláště mladých stromů. Přezimují vajíčka, která klade samice na podzim na větvičky v blízkosti pupenů.

 

 

Literatura:

 

Hudec K. [et al.] (2007): Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

 

Vondráček K. (1957): Mery – Psylloidea. Fauna ČSR, Svazek 9. Nakladatelství ČSAV, Praha, 430 pp.