Bupleurum longifolium subsp. vapincense (Vill.) Todor – prorostlík dlouholistý fialový

Syn.: Bupleurum vapincense Vill.; B. coloratum Schur, B. gaudinii Woloszczak

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: EN

Popis: Rostliny vytrvalé, s vícehlavým oddenkem, s 1 nebo 2 přímými lodyhami vysokými nejčastěji mezi 25–50cm. Přízemní listy vytváří řídkou růžici, jsou dlouze řapíkaté, s čepelí podlouhlou, s nepravidelně zpeřenou žilnatinou. Lodyžní listy tuhé, šikmo odstálé. Listeny obalu vejčité, špičaté, nejdelší listen dlouhý nejčastěji 14–18mm, za květu 2× delší než okolíčky. Na první pohled viditelným poznávacím znakem je červeno(hnědo)fialově zbarvené květenství, rub korunních lístků i okraje lodyžních listů.

Možná záměna: V České republice je druh zaměnitelný pouze s nominátním poddruhem prorostlíkem dlouholistým pravým (Bupleurum longifolium subsp. longifolium), který se liší areálově, ekologicky i habituelně. Hlavní rozdíly nacházíme v délce obalíčků terminálního okolíku a v délce listenu, který obaluje terminální okolík. Nominátní poddruh rovněž neroste výše než v supramontánním stupni.

Rozšíření: Druh s disjunktivním evropským areálem zahrnujícím oblast Alp (od Francie po Slovinsko), s přesahem do sudetských pohoří střední Evropy a na východ do Karpat, na JV do balkánských Dinarid.

V České republice se velmi vzácně, přesto stabilně vyskytuje pouze v oreofytiku, v supramontánním až v subalpínském stupni Vysokých Sudet (Krkonoše 5 lokalit, Jeseníky 4 lokality).

Ekologie: Druh osidlující slunná, výhřevná,  závětrná stanoviště na prudkých svazích (nejčastěji v karových územích), na skalních výchozech či v lavinových drahách. Na hlubokých, živinami zásobených půdách, na podkladech bazických. Součást vegetace subalpínských trávníků s dominantní třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea).

Hemikryptofyt, s fenologickým optimem kvetení od poloviny června do srpna.

Ochrana a ohrožení: Druh není v České republice zákonem chráněný, v Červeném a černém seznamu je však na základě celkového rozšíření a vzácnosti samotného biotopu na našem území vedený jako ohrožený (EN). Lokality jsou územně chráněny, většina z nich nevyžaduje jakékoli managmentové zásahy a při dodržování základních podmínek ochrany a trvající funkční stabilitě lavinových systémů v karech, zřejmě tomuto druhu nehrozí výrazný ústup.

Literatura:

Šourková M. & Hrouda L. (1997): Bupleurum L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 322–329.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!