Buphthalmum salicifolium - volovec vrbolistý

20. 11. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Buphthalmum salicifolium L. – volovec vrbolistý

Syn.: Buphthalmum grandiflorum L.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: EN, §K

 

Popis: Bylina vysoká 20–60 cm, s přímou, jednoduše větvenou, pod úbory tupě rýhovanou, přitiskle chlupatou lodyhou. Dolní listy krátce řapíkaté, ostatní přisedlé klínovitou bází, s čepelí podlouhlou až obkopinatou, oddáleně zubatou, oboustranně přitiskle chlupatou. Úbory na lodyze jednotlivě, velké až 5 cm, žluté; zákrov 2–3řadý, vnější zákrovní listeny zašpičatělé protažené v šídlovitou špičku, zelené, na okrajích blanité, hustě přitiskle chlupaté; vnitřní listeny kratší než vnější. Nažky jsou lysé, chmýr je přeměněný v blanitý lem.

 

Možná záměna: Jediný zástupce tohoto rodu na našem území. Habituelně mu jsou podobní snad jen zástupci rodu blešník (Pulicaria), oman (Inula) či kolotočník (Telekia).

 

Rozšíření: Druh s velmi malým, evropským areálem, s centrem rozšíření v alpské oblasti a masivu dinarských pohoří ve Slovinsku a Chorvatsku. Ve střední Evropě nabývá rozšíření dealpínského charakteru. Izolovaná arela leží v západních Karpatech na Slovensku.

 

Na našem území se vždy vyskytoval velmi vzácně. Do nedávné doby byl znám pouze z jižní Moravy, z oblasti Bílých Karpat (kde je v současnosti nezvěstný) a z Podyjí (na několika lokalitách). Velmi překvapivě se proto jeví nově objevená lokalita v Čechách na Lounsku. Charakter biotopu a celkový charakter areálu je však dostatečně odpovídající přirozeným podmínkám tohoto druhu.

 

Ekologie: Volovec vrbolistý na našem území preferuje biotopy jako jsou světlé lesy a na ně navazující xerotermní křovinaté stráně a skalní výchozy. Roste na minerálně bohatších podkladech, především s bazickou reakcí, převážně na vápencích.

 

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do září.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je řazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené taxony naší flóry Jako ohrožený druh (EN) je vedeným Červeném a černém seznamu. Lokality, až na nově objevenou v Čechách, jsou územně chráněny. Přestože je druh přirozeně vzácný, jeho výskyt je dlouhodobě stabilní a při zachování charakteru stanovišť mu nehrozí přímé ohrožení.

 

    

 

Literatura:

 

Hrouda L. (2004): Buphthalmum L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 84–85.