Brenthis daphne - perleťovec ostružinový

15. 3. 2016 vytvořil Stanislav Rada

Brenthis daphne (Denis & Schiffermüller, 1775) – perleťovec ostružinový 

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: vzácný, ale expandující druh

 

Popis: Rozpětí křídel 45–48 mm. Svrchní strana křídel je oranžová s černými skvrnami. Spodní strana zadních křídel je zbarvena kombinací okrově žluté, rudohnědé a fialové barvy s drobnými nevýraznými očky. Housenky jsou podélně černobíle pruhované s velkými oranžovými výběžky (trny) na svrchní a boční části těla, které se dále větví.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy perleťovců, přičemž nejpodobnější jsou příbuzné druhy perleťovec kopřivový (Brenthis ino) a p. dvouřadý (Brenthis hecate). Perleťovec ostružinový se od obou druhů liší řadou černých skvrn na vnějším okraji svrchní strany křídel (u p. kopřivového a dvouřadého tyto skvrny zcela splývají v jednolitý černý lem) a zbarvením rubu zadních křídel, kde se objevují fialové (případně růžové až modravé) odstíny.

 

Rozšíření: Areál druhu sahá od Španělska a Francie přes jih střední Evropy, severovýchodní Polsko, Litvu, Balkán, Turecko, Irák, Írán, jižní Ural a jižní Sibiř až do Mongolska, Číny a Japonska. V Evropě probíhá již mnoho let jeho postupné šíření na severozápad, pozorované například ve Francii, jižním Německu a na Slovensku.

 

Do ČR se motýl rozšířil ze Slovenska. Poprvé byl pozorován v roce 1995 v Bílých Karpatech. V současnosti je znám pouze z JV Moravy, konkrétně z celých Bílých Karpat, z okolí Uherského hradiště, ze Ždánického lesa, Chřibů, z okolí Zlína a ze Vsetína. Jeho expanze severozápadním směrem pravděpodobně nadále pokračuje.

 

Biologie a ekologie: Biotopem tohoto motýla jsou lesostepi, okraje listnatých lesů a světliny v nich, zarůstající paseky a podobně.

Vývoj je jednogenerační, doba letu dospělců od konce května do srpna. Samice kladou vajíčka jednotlivě, přičemž starší samice jsou mobilnější a často se rozlétají do širokého okolí „zkusit štěstí“ a naklást zbývající část snůšky na jiná místa, než se vylíhly. Přezimuje housenka. Housenky se živí žírem na ostružiníku.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.