Bothynoderes affinis (Schrank, 1781) – rýhonosec páskovaný
Syn.: Curculio albidus Fabricius, 1787; Curculio niveus Bonsdorff, 1785; Chromoderus affinis (Schrank, 1781); Chromoderus fasciatus (Müller, 1776)
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: VU

Popis: Délka těla 6–11 mm, zbarvení těla je černé se světlými chloupky. Okolí ramen téměř lysé, stejně tak poslední třetina krovek s lysou skvrnou. Přibližně ve středu krovek lysá, tmavá a příčná páska. Nosec je tenký, široký a dopředu zúžený. Nosec a čelo pokryto chloupky.

Možná záměna: Podobný je příbuzný a v ČR vyhynulý rýhonosec Bothynoderes declivis. Prvním viditelným rozdílem jsou tmavé pásky na krovkách, kdy B. affinis má pásky podélné na rozdíl od šikmých u B. declivis. Nosec a čelo B. affinis je pokryto chloupky narozdíl od B. declivis, které je pokryto šupinkami.

Rozšíření: V celé Evropě (s výjimkou Skandinávie), v Přední a Střední Asii a na Sibiři.

V ČR vzácnější lokálně se vyskytující druh s těžištěm výskytu především v nížinách na jižní Moravě, ve středních a severozápadních Čechách (střední Polabí, České Středohoří a Žatecko). Vzácně nalézán i v jiných regionech.

Biologie a ekologie: Dospělci od jara do podzimu s maximem výskytu od dubna do června a později také v září. Preferovaným biotopem jsou otevřená stanoviště s písčitým podkladem, jako jsou písčiny, stepní trávníky, úhory, louky, okraje cest, polí a vinic. Zjištěn byl například i na nezarostlých náplavech řek nebo sekundárních biotopech v pískovnách či odkalištích. Oligofágní druh s vazbou na několik rodů z čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae). Vývoj larev byl zjištěn na merlíku bílém (Chenopodium album), m. sivém (Ch. glaucum), m. hroznovém  (Dysphania botrys), lebedě rozkladité (Atriplex patula), l. hrálovité (A. prostrata), l. růžové  (A. rosea), slanobýlu draselném (Salsola kali). Historicky uváděn jako významný škůdce řepy obecné (Beta vulgaris). Dospělci se nejčastěji zdržují v okolí nebo růžicích živných rostlin. Od poloviny května samičky kladou vajíčka do hlavního kořene živné rostliny. Larva vytvoří poměrně velkou hálku ve formě zduřeniny, v každé rostlině bývá jedna larva. Larvy dospívají koncem června a od srpna se v hálkách v kořeni líhnou první brouci.

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „zranitelný“. V ČR je tento druh lokální v nížinách. Ohrožován je především zarůstáním nelesních stanovišť. K životu potřebuje narušovaná otevřená stanoviště s písčitým podkladem. Vhodným managementem je narušování půdního krytu, pastva a vyřezávání náletu.

Literatura:

Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera, Curculionidae (Tanymecinae, Leptopiinae, Cioninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.

Lohse G. A. (1983): Die Käfer Mitteleuropas. Volume 11. Krefeld, Goecke and Evers.

Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.

Stejskal R. & Trnka F. (2013): Nosatci tribu Cleonini a rodu  Lixus v České republice (Coleoptera: Curculionidae: Lixinae). Klapalekiana 49: 111–184.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!