Blechnum spicant (L.) Roth – žebrovice různolistá

Syn.: Osmunda spicant L.; Blechnum boreale Swartz; Spicanta borealis (Swartz) C. Presl

Čeleď: Blechnaceae – žebrovicovité

Status: LC

Popis: Kapradina s krátkým, červenohnědým oddenkem pokrytým na bázích mladých listů žlutohnědými plevinami. Listy funkčně oddělené, vyrůstají v hustých trsech, jsou lysé, kožovité a řapíkaté. Trofofyly přezimují, jsou jednoduše zpeřené s lístky srpovitě zakživenými, leskle zelenými. Sporofyly nepřezimují, vyrůstají ze středu růžice, jsou delší než trofofyly, dlouze řapíkaté, zpeřené s oddálenými lístky. Výtrusnicové kupky jsou spojené v coenosory, kryté kožovitými, neopadavými ostěrami, v mládí bělavými, později hnědými.

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším areálem vyskytující se jednak v Evropě a dále v oblasti sinoamerické disjunkce tedy ve východní Asii (Kamčatka, Japonsko) a v západní části Severní Ameriky. V Evropě neroste pouze ve východní části, jinak zasahuje až do severní Afriky, na Kanárské ostrovy, Azory a roste rovněž na Blízkém východě a na Kavkaze.

V České republice je primárně vázán na horské oblasti oreofytika, do nižších poloh sestupuje jen na vzácně a často přechodně, především do inverzních oblastí např. v Labských pískovcích. Těžiště výskytu leží v montánním až supramontánním stupni.

Ekologie: Žebrovice roste v řadě typů biotopů od smrčin, rašelinných borů a olšin, přes bučiny až po inverzní skalní rokliny. Preferuje kyselé, na živiny chudé substráty, silikáty, pískovce a rašeliny. Je výrazným sciofytním a kalcifóbním druhem. Vegetačně je součástí především sv. Piceion excelsae.

Hemikryptofyt s optimem růstu a tvorby výtrusů od června do července.

Ochrana a ohrožení: Žebrovice různolistá není řazena mezi zvláště chráněné druhy. V Červeném a černém seznamu patří mezi druhy málo dotčené (LC). Na našem území se vyskytuje hojně a z ochranářského pohledu jsou cenné především lokality v inverzních polohách.

Poznámka: Žebrovice je významnou modelovou kapradinou řady ontogenetických, fyziologických a genetických studií. Například u ní byl prokázán výrazný vliv fytohormonů giberelinu a antheridiogenů na determinaci pohlaví v gametofytní fázi.

Literatura:

Čvančara A. (1988): Blechnum L. In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1, Academia, Praha, 278–280.

Menéndez V. et al. (2006): Gibberellins and antheridiogen on sex in Blechnum spicant L. – Plant Cell Reports, 25/10: 1104–1110.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!