Bifora radians - štěničník paprskující

9. 10. 2025 vytvořil Václav Dvořák

Bifora radians M. Bieb. – štěničník paprskující

Syn.: Anidrum radians (M. Bieb.) Kuntze; Bifora dicocca subsp. radians (M. Bieb.) Bonnier & Layens, Meum heterophyllum Moench

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: CR

 

Popis: Aromatická bylina s přímou, větvenou, hranatou, výrazně rýhovanou lodyhou do 30 cm výšky. Listy přízemní i lodyžní zpeřené; dolní menší a řapíkaté, horní pochvovitě přisedlé, s niťovitými úkrojky. Okolíky složené ze 3–8 okolíčků na tenkých, lysých stopkách; obal obvykle chybí, obalíčky tvořené drobnými, niťovitými listeny v malém počtu. Květy bílé, okrajové oboupohlavné, vnitřní samčí; korunní listky silně paprskující. Merikarpia za zralosti světle hnědá, lysá, tvrdá, na vrcholu se stylopodiem.

 

Možná záměna: Podobný se jeví pěstovaný a občas zplaňující koriandr setý (Coriandrum sativum), který se odlišuje tvarem plodů, menším počtem okolíčků a na průřezu oblou lodyhou.

 

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem s těžištěm rozšíření v mediteránní Evropě od Pyrenejského poloostrova po pobřeží Černého moře. Na sever zasahuje do zemí Beneluxu a Polska. Na východ roste po severní Írán, izolovaně také na Kavkaze a v sz. části Afriky. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky.

 

V České republice rostl i historicky vzácně, byť častěji než v současnosti. Těžištěm výskytu tohoto druhu byly nížinné oblasti termofytika a přilehlé oblasti mezofytika. V Čechách se výskyt koncentroval do sz. Čech, Českého krasu a do středního Polabí, na Moravě především v Bílých Karpatech a na Znojemsku. Lokality nepřesahují 450 m n. m.

 

Ekologie: Světlomilný druh, který roste jako typický plevel v obilných polích, na úhorech a vinicích, méně často při okrajích cest a na železničních náspech. Preferuje půdy výhřevné, hlinité až jílovité, bohaté na báze, zejména na vápník. Je součástí cenných teplomilných plevelných společenstev sv. Caucalidion.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od konce května do srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Štěničník paprskující není zvláště chráněným druhem naší květeny, ovšem v Červeném seznamu je hodnocen jako druh kriticky ohrožený (CR). Takový status odráží dramatický ústup této rostliny zapříčiněný nevhodným zemědělským hospodařením v průběhu 20. století. Podobně jako řada dalších druhů i štěničník doplatil na změny osevních postupů, nově zaváděné způsoby čištění osiva, chemizaci a také kolektivizaci.

 

 

Literatura:

 

Křísa B. (1997): Bifora Hoffm. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 305–306.