Berula erecta - potočník vzpřímený

27. 7. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Berula erecta (Huds.) Coville – potočník vzpřímený

Syn.: Sium erectum Huds.; Sium angustifolium L.; Berula angustifolia (L.) Mert. et Koch

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: NT

 

Popis: Bylina s přímou nebo vystoupavou, oblou, jemně rýhovanou, dutou lodyhou vysoká obvykle 20–80 cm. Má dvojí typ listů; submerzní jsou lichozpeřené s úzce čárkovitými lístky a redukovanou čepelí; emerzní jsou rovněž lichozpeřené s lístky přisedlými, podlouhle kopinatými, na okraji nepravidelně 2× pilovitými. Květenstvím je okolík nasazený na krátkých postranních stopkách proti listům stojící tvořený 10–20 okolíčky. Obal i obalíčky jsou přítomny. Merikarpia jsou matná, sivohnědá.

 

Možná záměna: Sterilní či mladé rostliny připomínají především sevlák potoční (Sium latifolium), který má listy vícekrát zpeřené.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem rozdělený amfiatlantskou disjunkcí. Centrum areálu leží v Evropě a zahrnuje oblast po jižní Skandinávii, Pobaltí, na jihu po Pyreneje, Itálii a střed Balkánského poloostrova. Na Iberském poloostrově se vyskytuje v několika izolovaných arelách. Na východ zasahuje až do střední Asie. Roste rovněž v Severní Americe.

 

V České republice roste vzácně až roztroušeně především v severní polovině Čech a na jižní a střední Moravě. Z jižních Čech je znám jen z Horažďovicka, v západních Čechách zcela chybí. Vázán především na planární a kolinní polohy.

 

Ekologie: Potočník je vázán na vlhká až podmáčená či bahnitá stanoviště jako jsou břehy rybníků, kanálů pomalu tekoucích vodotečí. Dobře snáší vody eutrofní, preferuje humózní, písčité podklady. Je tolerantní i k vysychání a zasolení. Součást vegetace pobřežních porostů malých vodních toků sv. Sparganio-Glycerion fluitantis, kde často vytváří dominantní porosty.

 

Vytrvalý hemikryptofyt až hydrofyt s optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými, v Červeném seznamu je řazen mezi druhy ohrožené. U druhů s obdobnou ekobiologií představují nebezpečí především rozsáhlé meliora, zastružování koryt či odvodňování. Potočník je v některých částech republiky doposud relativně hojným druhem.

 

 

Literatura:


Hardway T. M. et al. (2004): Circumscription of Apiaceae tribe Oenantheae. – South African Journal of Botany, 70/3:393–406.

 

Hrouda L. (1997): Berula Koch In.: Slavík B. (ed.) Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha, 334–335.