Bassia laniflora - bytel vlnokvětý

24. 9. 2021 vytvořil Václav Dvořák

Bassia laniflora (S. G. Gmel.) A. J. Scott – bytel vlnokvětý

Syn.: Kochia laniflora (S. G. Gmel.) Borbás; Salsola laniflora S. G. Gmel.; S. arenaria Maerklin

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: RE

 

Popis: Jednoletka s tenkým kořenem. Lodyha do 50 cm vysoká, ve spodní části řídce větvená; lodyha i větve oblé, hustě kadeřavě chlupaté. Listy čárkovité, chlupaté, na okraji až brvité, jednožilné, na průřezu půlkruhovité. Květy na bázi s věnečkem chlupů uspořádané v lichoklasech; okvětí hustě přitiskle chlupaté, za plodu s křídlovitými výrůstky a tmavozelenou skvrnou.

 

Možná záměna: Zaměnit lze na ruderální bytel metlatý (Bassia scoparia), který má listy na průřezu půlkruhovité, 1–3žilné. Naopak cípy okvětí bývají lysé, jen na okraji brvité.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým eurasijským areálem, který se rozprostírá od sz. Španělska až po Ukrajinu, dále roste na Kavkaze, ve Střední Asii, na východ po Mongolsko.

 

Na našem území tento bytel rostl vždy velmi vzácně s výskytem omezeným na region jv. Moravy, kde byl znám z Dolnomoravského úvalu a několika málo míst v Hustopečské pahorkatině. Rostl výhradně v nížinách. V současnosti je považován za regionálně vyhynulý druh.

 

Ekologie: Obligátní psamofyt vázaný na otevřená písečná stanoviště, méně častěji na písčité bory. Plně adaptovaný na suchá a výslunná stanoviště, nestabilní (přesýpavé) písky, které se u nás formovaly eolickou sedimentací v nivách řek. Byl součástí řídké vegetace otevřených písčin sv. Corynephorion canescentis.

 

Terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Bytel vlnokvětý je v současnosti na našem území hodnocen jako vyhynulý druh (RE). Na jeho zmizení se podepsala sukcese stanovišť i jejich přímá destrukce.

 

 

Literatura:

 

Eliáš P., Dítětová Z., Dítě D. & Eliášová M. (2016): Distribution and ecology of the genus Bassia in Slovakia 2: Bassia laniflora (S. G. Gmel.) A. J. Scott – Thaiszia – Journal of Botamy, 26(2): 125–138.

 

Kadereit G. & Freitag H. (2011): Molecular phylogeny of Camphorosmeae (Camphorosmoideae, Chenopodiaceae): Implications for biogeography, evolution of C4-photosynthesis and taxonomy. – Taxon, 60(1): 51–78.

 

Tomšovic P. (1990): Kochia Roth In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 281–285.