Bagous limosus - nosatec

31. 10. 2022 vytvořil Filip Trnka

Bagous limosus Gyllenhal, 1827 – nosatec

Bagous limosus Gyllenhal, 1827 – nosatec
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: DD
Popis: Velikost těla 2,5–3,5 mm. Tělo oválné a široké, černě zbarvené s výraznými světlými šupinkami. Štít širší než delší, pokrytý světlými šupinkami.
Možná záměna: S jinými druhy rodu Bagous. Neodření jedinci jsou jasně odlišitelní svým zbarvením a tvarem těla. Od většiny druhů se liší oválným tvarem těla. Velmi podobný je B. petro, který se liší svými sedmi článkovými tykadly. Dalším důležitým znakem od rozlišení od příbuzných druhů je velikost a třetí chodidlový článek, který je nerozšířený.
Rozšíření: Téměř celá Evropa, Sibiř, střední a západní Asie a Severní Afrika.
V ČR vždy velmi vzácný druh nížin. V Čechách pouze na Dokesku. Na Moravě historicky i recentně v okolí Břeclavi a Lednice. Poměrně recentní nálezy jsou i z Opavska.
Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do září s maximem od konce května do července. Teplomilný druh obývající různé druhy nížinných mokřadních biotopů, často se jedná o malé až středně velké tůně bohaté na živné rostliny. Bionomie není dobře známa. Oligofág zjištěn na různých druzích rdestů (Potamogeton spp.). Uváděn je rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), rdest světlý (Potamogeton lucens) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Vývoj larválních stádií není znám. Dospělci zimují v detritu na březích vod.
Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „o taxonu chybí údaje“. V historii ohrožen především destrukcí a melioracemi mokřadních biotopů. Recentně ohrožení spočívá v eutrofizaci vod, vodohospodářských úpravách, intenzivním rybníkářství nebo chov ptactva. Management by spočíval především v udržování vodního režimu na lokalitě.
Literatura:
Bogusch P. (2017): Distribution and ecology of the weevils of the tribe Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) in the Czech Republic. Rozšíření a ekologie nosatců tribu Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) v České republice. Klapalekiana 53: 193–270.
Caldara R. (2013): Subfamily Bagoinae. Pp. 172–176. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 8. Curculionoidea II. Brill, Leiden. 
Caldara R. & O'Brien C.W. (1998): Systematics and evolution of weevils of the genus Bagous. IV. Taxonomic treatment of the species of the western Palearctic Region (Coleoptera Curculionidae). Memorie della Societa Entomologica Italiana 76: 131-347. 
Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera - Curculionidae (Tanymecinae, Leoptopiinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití

Status: DD

 

Popis: Velikost těla 2,5–3,5 mm. Tělo oválné a široké, černě zbarvené s výraznými světlými šupinkami. Štít širší než delší, pokrytý světlými šupinkami.

 

Možná záměna: S jinými druhy rodu Bagous. Neodření jedinci jsou jasně odlišitelní svým zbarvením a tvarem těla. Od většiny druhů se liší oválným tvarem těla. Velmi podobný je B. petro, který se liší svými sedmi článkovými tykadly. Dalším důležitým znakem od rozlišení od příbuzných druhů je velikost a třetí chodidlový článek, který je nerozšířený.

 

Rozšíření: Téměř celá Evropa, Sibiř, střední a západní Asie a Severní Afrika.V ČR vždy velmi vzácný druh nížin. V Čechách pouze na Dokesku. Na Moravě historicky i recentně v okolí Břeclavi a Lednice. Poměrně recentní nálezy jsou i z Opavska.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do září s maximem od konce května do července. Teplomilný druh obývající různé druhy nížinných mokřadních biotopů, často se jedná o malé až středně velké tůně bohaté na živné rostliny. Bionomie není dobře známa. Oligofág zjištěn na různých druzích rdestů (Potamogeton spp.). Uváděn je r. kadeřavý (P. crispus), r. světlý (P. lucens) a r. vzplývavý (P. natans). Vývoj larválních stádií není znám. Dospělci zimují v detritu na březích vod.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „o taxonu chybí údaje“. V historii ohrožen především destrukcí a melioracemi mokřadních biotopů. Recentně ohrožení spočívá v eutrofizaci vod, vodohospodářských úpravách, intenzivním rybníkářství nebo chov ptactva. Management by spočíval především v udržování vodního režimu na lokalitě.

 

  

  

 

 

Literatura:

 

 Bogusch P. (2017): Distribution and ecology of the weevils of the tribe Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) in the Czech Republic. Rozšíření a ekologie nosatců tribu Bagoini (Coleoptera: Curculionidae) v České republice. Klapalekiana 53: 193–270.

 

Caldara R. (2013): Subfamily Bagoinae. Pp. 172–176. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 8. Curculionoidea II. Brill, Leiden. 

 

Caldara R. & O'Brien C.W. (1998): Systematics and evolution of weevils of the genus Bagous. IV. Taxonomic treatment of the species of the western Palearctic Region (Coleoptera Curculionidae). Memorie della Societa Entomologica Italiana 76: 131-347. 

 

Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera - Curculionidae (Tanymecinae, Leoptopiinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.