Astragalus cicer - kozinec cizrnovitý

8. 6. 2014 vytvořil Václav Dvořák

Astragalus cicer L. – kozinec cizrnovitý

Syn.: Astragalus pseudocicer Opiz, Cystium pseudocicer (Steven) Opiz

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: běžný druh

 

Popis: Bylina s poléhavými nebo vystoupavými, zprohýbanými, hranatými lodyhami, vysokými 40-80 cm. Listy tvořené až 20 páry lístků; lístky eliptické, úzce vejčité, na vrcholu tupé, na obou stranách přitiskle chlupaté; palisty u horních listů úzce trojúhelníkovité, srostlé. Květenství je bohatý hrozen složený až ze 40 květů, za plodu se prodlužující. Květy přisedlé; kalich s hustými přitisklými černými chlupy; koruna světle žlutá. Lusky vejcovitého až široce elipsoidního tvaru, nafouklé.

 

Možná záměna: Kozinci cizrnovitému je nejpodobnější velmi vzácný kozinec drsný (Astragalus asper), který má lístky úzce čárkovité, stejně jako lusky, které nejsou nafouklé. Žluté květy má rovněž kozinec sladký (Astragalus glycyphyllos), ovšem tento druh má široké, tvarem až okrouhlé lístky.

 

Rozšíření: Euroasijský druh s areálem sahajícím od Pyrenejského poloostrova až po pohoří Altaj. Neroste v nejsevernějších a nejjižnějších částech Evropy.

 

V České republice se vyskytuje ve všech částech českého i moravského termofytika a v teplejších oblastech mezofytika především severních Čech a JV Moravy. V posledních letech se antropicky šíří.

 

Ekologie: Druh sušších a výhřevnějších stanovišť rostoucí na pastvinách, loukích, světlinách lesů či v lesních lemech. V posledních letech se rovněž objevuje na úhorech, náspech, při okrajích komunikací v intravilánech měst. Součást řady typů vegetace.

 

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

 

Literatura:


Chrtková A. & Kubát K. (1995): Astragalus L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 4, Academia, Praha, 368-377.