Asparagus officinalis L. – chřest lékařský

Čeleď: Asparagaceae – chřestovité

Status: zdomácnělý neofyt

Popis: Bylina až keřík s krátkým, dřevnatým oddenkem. Lodyha přímá, větvená, větve šikmo odstálé; listy drobné, šupinkovité, v jejich paždí vyrůstají svazečky krtákých, plochých fylokladií (=stonkové metamorfózy nahrazující funkcí list). Květy dvoudomé, stopkaté, nálevkovité, bělavé až žlutozelené. Plodem je cihlově červená kulovitá bobule.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh. Na jižní Moravě se v poslední době zplaněle objevuje chřest přeslenitý (Asparagus verticillatus), který roste jako liána a má mnohem delší fylokladia.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem, který roste od západní Evropy po pohoří Altaj. V Evropě se vyhýbá nejsevernějším a nejjižnějším oblastem, po kontinentu se rozšířil s pěstováním pro užitkové účely. Jako nepůvodní a hojně rozšířený druh je znám ze Severní Ameriky, dále z Jižní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu.

V České republice roste zejména v teplých nížinných oblastech sz. Čech a jižní Moravy. Znám je i z ostatních nížinatých oblastí jako je Polabí, horní Povltaví, také z mezofytika jz. Čech, Plzeňska. Vyhýbá se vyšším polohám, např. horám sudetského oblouku či Beskydům.

Ekologie: Chřest roste typicky na keřnatých a travnatých výslunných stráních, při okrajích cest, vinic, také v humózních lesích a v pobřežních křovinách. Preferuje hluboké, písčitohlinité substráty, půdy vlhké, ale vysýchavé, spíše zásadité. Je součástí vegetace stepních křovin sv. Prunion fruticosae či lesostepních doubrav sv. Aceri tatarici-Quercion.

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

Poznámka: Chřest dnes můžeme považovat za kosmopolitně rozšířený druh, na čemž se podepsalo zejména jeho pěstování. V současnosti k jeho největším producentům patří Čína, Peru, Německo, Mexiko, Thajsko a Španělsko. Na našem území se hojněji pěstoval do druhé světové války a výpěstky bílého i zeleného chřestu patřily k těm nejkvalitnějším. Vyvážel se třeba na císařský dvůr do Vídně a do Německa. Po druhé světové válce se od jeho pěstování upouštělo, komunisty byl považován za buržoazní plodinu. V roce 1990 se produkce začala pomalu obnovovat. Dnes se pěstuje zejména na Mělnicku a v okolí obce Ivančice na jižní Moravě. Produkce dosahuje několika set tun. Pěstování je obecně považováno za náročné na čas i energii, chřest je rovněž náchylný na řadu škůdců a chorob jako jsou zástupci mandelinkovitých brouků – chřestovníček obecný (Crioceris asparagi), ch. dvanáctitečný (C. duodecimpunctata), hmyz z řádu dvoukřídlí – květilka (Delia florilega), houby rodu Stemphyllium, rzi rodu Puccinia ad.

Tato rostlina vyniká užitím v tradiční medicíně. Používala se pro léčbu zánětlivých onemocnění urinárního traktu, pro prevenci vzniku ledvinových kamenů, revmatických stavů a dny. V čínské medicíně pro léčbu dráždivého kašle a zácpy. U chřestu byly prokázány různé antidiabetické, antioxidační a snad i proti rakovinotvorné účinky.

Literatura:

Al-Snafi A. E. (2015): The pharmacological importance of Asparagus officinalis – A review. – Journal of Pharmaceutical Biology, 5/2: 93–98.

Danihelka J. Chytrý K., Prokešová H. & Sedláček V. (2017): Chřest přeslenitý (Asparagus verticillatus) lokálně zdomácnělý na jižní Moravě. – Zprávy Čes. Bot. Společ., 52/2: 155–162.

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Svoboda V. (2013): Lahůdková zelenina – Asparagus officinalis L. Ms, bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, 47 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!