Asiraca clavicornis (Fabricius, 1794) – ostruhovník tykadlový

Čeleď: Delphacidae – ostruhovníkovití

Status: vzácný druh

Popis: Drobný křís o délce těla 3,6–5 mm. Typická jsou velmi výrazná tykadla. První tykadlový článek je dlouhý, tlustý, listovitě zploštělý. Na něj odškrcením nasedá druhý článek, který je paličkovitý s členitým povrchem. Z druhého článku vybíhá tenká černá štětina (arista). Tykadla jsou vkloubena na hlavě ve výkrojku očí – oči mají ledvinovitý tvar a obklopují kořen tykadla. Typická jsou taktéž laločnatě rozšířená stehna a holeně předních nohou. Zadní nohy jsou uzpůsobeny ke skákání. Křídla pokrývají celý zadeček a mírně jej přesahují. Přední křídla mají výraznou žilnatinu, žilky jsou silné, pokryté uzlíkovitými zduřeninami (z každého uzlíku vybíhá drobná štětina). Zbarvení je hnědočerné se světlou kresbou.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh.

Rozšíření: Druh rozšířený v téměř celé Evropě (od Pyrenejského poloostrova a Britských ostrovů přes jižní, střední a východní Evropu), v severní Africe a dále přes Blízký východ a Rusko až do střední Asie. Jako severní hranice rozšíření v Evropě bylo udáváno severní Německo a severní Polsko; starý nález z Lotyšska je pokládán za chybný. V roce 2009 byl ostruhovník tykadlový nově nalezen v jižním Norsku.

V ČR roztroušeně a nehojně na výhřevných lokalitách v nížinách až pahorkatinách.

Biologie a ekologie: Teplomilný druh, který osidluje slunná místa jako stepi, kamenité a křovinaté stráně, zanedbané vinice apod. Pravděpodobně mu vyhovuje nezapojený porost s ploškami obnažené půdy a zároveň přítomnost vyšších bylin či keřů. Potravní preference nejsou známy, zřejmě je to polyfág sající na různých bylinách a křovinách. Vytváří jednu generaci ročně, noví dospělci se objevují na konci léta, přezimují a poté přežívají až do dalšího léta. Dospělce je tedy možné nalézt po celý rok.

Ohrožení a ochrana: Ostruhovník tykadlový není zvláště chráněným druhem ani není uveden v červeném seznamu ČR. Nicméně, ve střední a západní Evropě patrně ustoupil a stal se vzácnějším. Příčinou je zřejmě zánik vhodných výhřevných lokalit se specifickými podmínkami pro jeho výskyt.

Literatura:

Hudec K. [et al.] (2007): Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Javorek V. (1978): Kapesní atlas ploštic a křísů. Státní pedagogické nakladatelství Praha.

Nickel H. (2003): The Leafhoppers and Planthoppers of Germany (Hemiptera Auchenorrhyncha): Patterns and strategies in a highly diverse group of phytophagous insects. Pensoft, Sofia & Goecke and Evers, Keltern. 460 pp.

Ødegaard F. (2011): Asiraca clavicornis (Fabricius, 1794) (Homoptera, Delphacidae, Asiracinae) a new planthopper to northern Europe found in Norway. Norwegian Journal of Entomology 58: 33–35.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!