Araneus triguttatus (Fabricius, 1793) – křižák trojtečný
Čeleď: Araneidae – křižákovití
Status: běžný druh
Popis: Délka těla 4–6 mm (hlavohruď 1,7–2,3 mm). Jeden z nejmenších zástupců rodu Araneus. Hlavohruď je hnědočervená se světlými chloupky. Zadeček je široce vejčitý, u samic téměř tak široký jako dlouhý, nejširší v první třetině. Zbarvení zadečku je obvykle světle červenohnědé v přední části s dvěma tmavšími skvrnami se světlým okrajem, folium (laločnatá skvrna v zadní části zadečku) je nevýrazné nebo chybí. Samci mají tmavší zbarvení než samice. Nohy jsou červenohnědé, pouze s nevýrazně naznačeným tmavý kroužkováním.
Možná záměna: Záměna je možná s podobným křižákem Sturmovým (Araneus sturmi), který se liší mimo jiné přítomností folia na zadečku a obvykle celkově tmavším zbarvením. Také zadeček samců je spíše vejčitý a není tak široký jako u samic křižáka trojtečného. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Oba druhy patřily donedávna do rodu Atea.
Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a ve Střední Asii.
V ČR poměrně hojný druh, rozšířen zejména v nižších a středních polohách. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Křižák trotečný obývá světlé listnaté lesy, lesní okraje a světliny, paseky a křoviny podél cest, průseky pod dráty, vřesoviště apod. Žije na keřích a větvích mladých stromů (někdy i na vyšší bylinné vegetaci), kde si vytváří menší kolové sítě. Aktivní je zejména v noci, přes den sedí obvykle v blízkosti sítě na větvičce nebo ve středu sítě. Netvoří si pavučinové úkryty. S dospělci se setkáme zejména od května do července. Přezimují mladí jedinci.
Literatura:
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Šestáková A., Krumpál M. & Krumpálová Z. (2009): Araneidae (Araneae) Strednej Európy: I. Rod Araneus. Bratislava, Prírodovedecká Fakulta Univerzity Komenského.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!