Aquarius najas - bruslařka říční

23. 5. 2021 vytvořil Stanislav Rada

Aquarius najas (De Geer, 1773) – bruslařka říční 

Syn.: Gerris najas (De Geer, 1773)

Čeleď: Gerridae – bruslařkovití

Status: NT

 

Popis: Velká bruslařka o délce těla samců 12–13 mm a samic 16–17 mm. Stejně jako všechny bruslařky má protáhlé tělo, které klouže po hladině na 2. a 3. páru dlouhých nohou, zatímco 1. pár nohou je kratší a uložený před tělem. Zbarvení je černohnědé (s olivovým nádechem) až černé. Narozdíl od našich ostatních druhů je bruslařka říční většinou zcela bezkřídlá. Zřídka se objevují i makropterní jedinci s plně vyvinutými křídly, případně brachypterní jedinci s částečně vyvinutými křídly, ale v našich populacích vždy převládají apterní jedinci bez křídel. Podíl okřídlených jedinců v Evropských populacích stoupá směrem na jih, tzn. že v jižní Evropě jsou okřídlené bruslařky říční dosti běžné, zatímco ve Skandinávii jsou podstatně vzácnější než v Česku.

 

Možná záměna: Díky převaze bezkřídlých jedinců v našich populacích je záměna málo pravděpodobná. Příbuzná a stejně velká bruslařka rybniční (Aquarius paludum) občas vytváří brachypterní formy, které jsou však v populacích zastoupeny jen málo a mají aspoň malé křídelní pahýly (většina jedinců b. říční je zcela bezkřídlá). Spolehlivé rozlišení těchto dvou druhů je možné na základě prohlédnutí konce zadečku – dozadu směřující výběžky 7. zadečkového článku u b. říční nedosahují konce zadečku, zatímco u b. rybniční jej dosahují až přesahují. Naše třetí velká bruslařka – b. rzivoštítá (Limnoporus rufoscutellatus) je vždy makropterní a vyznačuje se rezavou barvou štítu. Bruslařky rodu Gerris (okřídlené, ale vzácně mohou tvořit i brachypterní formy) jsou menší a zcela postrádají dozadu směřující výběžky 7. zadečkového článku.

 

Rozšíření: Druh rozšířený v celé Evropě (včetně Britských ostrovů, Skandinávie a evropské části Ruska), v severní Africe, v Turecku a v Sýrii.

 

V ČR se jedná o vzácný druh s ostrůvkovitým rozšířením, na příhodných lokalitách však může být početný. Na Moravě jsou známy silné populace pouze z CHKO Poodří a z CHKO Litovelské Pomoraví, dále existují izolované lokality s méně početnými populacemi (např. řeka Jihlava u Medlova). V Čechách je výskyt druhu patrně nedostatečně znám, je uváděn z Třeboňska, Blanského lesa nebo ze Železných hor.

 

Biologie a ekologie: Bruslařka říční obývá neregulované nebo přírodě blízké úseky větších potoků a malých až středně velkých řek. Je vázána na tekoucí vodu s mírným proudem (ze zahraničí jsou uváděny i občasné výskyty na jezerech, většinou u ústí vodních toků nebo jiných místech s prouděním). Hbitě se pohybuje po vodní hladině, často tvoří hejna. Stejně jako ostatní bruslařky se živí hmyzem spadlým na vodní hladinu, který vysává sosákem. Vývoj ve středoevropských podmínkách je univoltinní až bivoltinní – dospělci se vyskytují po celý rok (od dubna do října až listopadu); nymfy se líhnou v květnu, ale v menší míře též později během léta nebo v září. Přezimují zpravidla dospělci.

 

Ohrožení a ochrana: V červeném seznamu ČR je zařazena jako téměř ohrožený druh (NT). Oproti dřívější verzi seznamu došlo k přeřazení do nižší kategorie ohrožení (původně VU), jedná se nicméně stále o vzácný druh, který je negativně ovlivněn zejména regulacemi vodních toků a technickou úpravou jejich koryt.

 

 

Literatura:

 

Ahlroth P., Alatalo R.V., Hyvärinen E., Suhonen J. (1999): Geographical variation in wing polymorphism of the waterstrider Aquarius najas (Heteroptera, Gerridae). Journal of Evolutionary Biology 12: 156–160.

 

Horsák M., Kment P., Sychra J., Straka M. (2008): Nálezy vzácných a ohrožených druhů bezobratlých živočichů v CHKO Litovelské Pomoraví, Javoříčském krasu a na Grygovských kopečcích.

 

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

 

Płóciennik M., Tończyk G. (2009): Is Aquarius najas (Heteroptera: Gerridae) bivoltism possible in central Poland? Polish Journal of Entomology 78: 253–260.

 

Rabitsch W. (2005): Bestimmungsschlüssel der GERROMORPHA Österreichs. Wien.

 

Stichel W. (1955): Illustrierte Bestimmungstabellen der Wanzen. II. Europa. (Hemiptera Heteroptera Europae). Vol. 1. Selbstverlag, Berlin-Hermsdorf.